Úspěšný den světové kosmonautiky: Přistání Atheny na Měsíci a start evropské rakety Ariane 6
Dva významné milníky kosmonautiky v jediný den: evropská raketa Ariane 6 úspěšně odstartovala na svou první komerční misi a lunární modul Athena přistál na Měsíci.
Evropská raketa Ariane 6 včera v podvečer úspěšně dopravila na oběžnou dráhu francouzský vojenský satelit CSO-3. Šlo teprve o druhý let nové rakety a její premiérovou komerční misi.
Podle zástupců společnosti Arianespace, která Ariane 6 provozuje, dopravila raketa satelit přesně do bodu umístění. Stalo se tak zhruba hodinu po startu z evropského kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Satelit CSO-3 má doplnit soustavu dalších dvou francouzských vojenských družic vypuštěných v letech 2018 až 2020.
Ariane 6 by měla posílit evropský přístup do vesmíru, o který EU přišla po ukončení letů raket Ariane 5 v roce 2023 a kvůli problémům s menší raketou evropské konstrukce Vega-C. Arianespace tvrdí, že chce své služby nabízet státním institucím i soukromému sektoru. Pro letošní rok se počítá s pěti misemi nové evropské rakety.
Lunární déjà vu
Přibližně hodinu po úspěšném startu evropské rakety přistál na povrchu Měsíce modul Nova-C soukromé společnosti Intuitive Machines. Také v tomto případě se jednalo o obnovenou premiéru – loni na konci února na povrch našeho souputníka dosedla předchozí verze stejného modulu.
Z doposud zveřejněných informací se zdá, že Athena, jak se novému lunárnímu landeru přezdívá, se potýká s podobnými problémy, jaké trápily jeho předchůdce Odyssea. Ten loni v únoru sice dokázal přistát v kráteru Malapert A, vzdáleném přibližně 300 km od jižního pólu Měsíce, kvůli vysoké rychlosti ale došlo k jeho náklonu, zlomení jedné z jeho šesti podpůrných noh a překlopení na bok, což znesnadňovalo a omezovalo pozdější vědecký výzkum.
Také Athena včera dokázala přistát, její destinací tentokrát byla planina Mons Mouton rozkládající se zhruba 160 kilometrů od jižního lunárního pólu. Řídící středisko ale během přistání dostávalo rozporuplná data – některá ukazovala na správnou polohu landeru, jiná naznačovala jeho naklonění. Podle šéfa firmy společnosti Intuitive Machines Steva Altemuse se bohužel zdá, že Athena sice přistála, pravděpodobně ale není orientována dle očekávání. Potíže s přistáním Altemus připisuje problémům s laserovými výškoměry.
I přes zřejmě nesprávnou polohu modul generuje energii a posílá telemetrická data na Zemi. Technici Intuitive Machines analyzují jeho orientaci, aby zjistili, jaké přístroje mohou fungovat. Zda bude možné využít obě hlavní vědecká zařízení landeru – vrtné zařízení PRIME-1 a „hopper“ Gracie, není ze zatím zveřejněných informací zřejmé.
