Skalní malby objevené v Súdánu ukazují, že Sahara bývala v minulosti úrodnou zelenou krajinou

Mezi Nilem a Rudým mořem se rozprostírá Východní poušť, na kterou na jihu navazuje Núbijská poušť. Jde o vyprahlou pustinu, protkanou vyschlými koryty řek, pokrytou z velké části kamením a pískem. V letech 2018 a 2019 zde probíhal projekt Atbai, v jehož rámci archeologové zkoumali vztahy mezi místními nomády a kulturami Egypťanů a Núbijců.

Egyptolog Julien Cooper z australské Macquarieho univerzity a jeho spolupracovníci zde mimo jiné pátrali po skalních malbách a petroglyfech. Ve Vádí Halfa, u hranice mezi Súdánem a Egyptem, což je jedno z nejvyprahlejších míst celé Sahary, objevili celkem 16 nových lokalit, kde narazili na nejrůznější umělecké výtvory, jejichž stáří vědci odhadují na 4 000 let. Podrobnosti o objevu zveřejnil odborný časopis Journal of Egyptian Archaeology.

Skalní umění s krávami

V této části Sahary jsou podobné výtvory poměrně vzácné, takže už samotný jejich objev stojí za pozornost. Vědce ale velmi překvapilo, že téměř na všech objevených skalních malbách a petroglyfech jsou znázorněné krávy. V některých případech je dobytek znázorněný s plnými vemeny, na jiných jsou zachyceni lidé připomínající pastevce. 

„Na první pohled je to opravdu zvláštní. Chov krav totiž vyžaduje spoustu vodu a rozlehlé pastviny a dnes by tam stáda krav rozhodně nepřežila. Objevené malby představují významný dílek ve skládačce, která ukazuje, že Sahara v minulosti bývala jiným místem než jak ho známe dnes. Byla mnohem přívětivější, plná travin, bažin a říček,“ popisuje Julien Cooper. 

V současné době je klima v oblasti Vádí Halfa extrémní. Oficiálně zde v průměru spadne jen asi 0,5 milimetru srážek ročně, což v praxi to znamená, že na mnoha místech neprší i několik let. Zdejší krajina je téměř liduprázdná a místní již dávno vyměnili krávy za ovce a kozy, které mnohem lépe snášejí pouštní podmínky.