Půlstoletí stará fosilie patří nejstaršímu velkému mořskému plazu jižní polokoule

V roce 1978 byla v jednom horském potoce na Novém Zélandu objevena fosilie, s níž si tehdy nikdo moc nevěděl rady. Vlastně se jednalo o jediný obratel a identita jeho původního majitele zůstávala dlouho záhadou. S řešením této hádanky nyní přichází mezinárodní tým paleontologů. Podle vědců obratel patřil nothosaurovi, masožravému mořskému plazovi z velké skupiny ještěroploutvých (Sauropterygia). Svůj výzkum zveřejnili ve vědeckém časopisu Current Biology.

Dotyčný nothosaurus podle vědců obýval pobřeží tehdejšího praoceánu Panthalassa v blízkosti jižní pólu před asi 246 miliony let. Šlo o období spodního triasu, kdy se svět vzpamatovával z nejhoršího masového vymírání historie a na planetě panovaly extrémně vysoké teploty. Oblasti kolem rovníku byly prakticky neobyvatelné, zatímco polární oblasti nabízely relativně příjemné klima.

Nothosaurus ze skleníkového světa

„Popsaný nothosaurus je asi o 40 milionů let starší než doposud nejstarší známá fosilie mořských plazů skupiny ještěroploutvých z jižní polokoule,“ vysvětluje vedoucí výzkumu Benjamin Kear z Muzea evoluce švédské Univerzity v Uppsale. „Zjistili jsme, že tito dávní plazi žili v pobřežních mělčinách, které se nacházely za hranicí dnešního polárního kruhu.“

Ještěroploutví plazi se vrátili do vody v době po katastrofálním vymírání na konci permu a celých prvohor. Objevené fosilie nám ukazují, že se až překvapivě rychle adaptovali na vodní prostředí a pak v něm prosperovali dalších asi 180 milionů let, než zmizeli v nejmladším masovém vymírání na přelomu křídy a třetihor.

Objev fosilie nothosaura z oblasti, kde byl před 246 miliony let jižní pól, má význam pro pochopení evoluce a šíření těchto mořských plazů. Vědci si doposud mysleli, že takové šíření zabralo dlouhé miliony let. Jak se ale zdá, bylo to poměrně rychlé. Podle Benjamina Keara byly polární oblasti v té době velmi příznivé pro živočichy i rostliny a zřejmě ve své době sloužily jako migrační trasy.