Katastrofální sled událostí vedl k opakovaným vymíráním v oceánech druhohor

Během druhohor se odehrálo několik drsných environmentálních krizí, v jejichž průběhu došlo k dramatickému poklesu množství kyslíku rozpuštěného v mořské vodě (oceánské anoxii), a s ním spojeným rozsáhlým vymíráním mořských druhů. Tým britských expertů nedávno vystopoval řetězec událostí, který tyto krize zřejmě opakovaně vyvolával.

„Anoxické události v oceánech jsou, jako když v tomto prostředí zmáčknete tlačítko reset,“ vysvětluje vedoucí výzkumu Thomas Gernon z Univerzity v Southamptonu. „Otázkou ale je, co vlastně toto tlačítko mačká.“ Gernonův tým se zaměřil na statické analýzy a počítačové modely, s jejichž pomocí badatelé sledovali děje ve druhohorách. 

Vražedný fosfor

Gernon s kolegy prozkoumali vliv sil deskové tektoniky na chemii oceánů v období jury a křídy. Z jury přitom známe Toarcianskou anoxickou událost, zhruba z doby před 183 miliony let, Selliho událost z období křídy před 120 miliony let a Bonarelliho událost před 93 miliony let. Podle vědců se při všech těchto událostech zřejmě opakoval podobný scénář.

Během druhohor se postupně rozpadal superkontinent Pangea, především jeho jižní část, Gondwana. Jak se posouvaly tektonické desky a mezi nimi se objevovalo nové mořské dno, docházelo k masivnímu zvětrávání vulkanických hornin, z nichž se uvolňovalo do oceánů ohromné množství minerálů, včetně fosforu. Fosfor je přitom v moři vysoce nedostatkový prvek. Když se dostane do mořské vody ve velkém množství, vyvolá doslova explozi množení mořských organismů.

Masivně namnožené organismy poté brzy spotřebují dostupný kyslík v mořské vodě. Vznikají stále větší a větší zóny smrti bez kyslíku, v nichž přežívají pouze bakterie a další organismy zvyklé na život bez kyslíku. Výsledkem byla významná vymírání, která změnila podobu oceánů. Shodou okolností právě při těchto anoxických událostech zřejmě vznikly největší zásoby komerčně využívané ropy a zemního plynu.