Podivná magnetická pole Uranu a Neptunu mohou souviset s uspořádáním jejich pláště

Je to už více než 35 let, co sonda Voyager 2 prolétla kolem Uranu a Neptunu. Data shromážděná během tohoto průletu ale stále přinášejí překvapivá zjištění.

03.12.2024 - Martin Reichman



Astronom Burkhard Militzer z Kalifornské univerzity v Berkeley se v článku, publikovaném nedávno v odborném časopisu PNAS, pokusil rozklíčovat, proč data sondy Voyager 2 ukazují, že magnetická pole Uranu a Neptunu nejsou, na rozdíl od magnetických polí Země, Jupiteru nebo třeba Saturnu, dipolární. Magnetická pole dvou ledových obrů totiž vypadají ve srovnání s jinými planetami Sluneční soustavy velmi chaoticky.

Magnetické pole Země vzniká díky procesu zvanému geodynamický efekt, který probíhá v jejím jádru. V případě Uranu a Neptunu vzniká magnetické pole podle Burkharda Militzera jiným způsobem – v jejich plášti.

Olej a voda

Pláště obou ledových obrů jsou si podobné. Tvoří je stlačená voda v superkritickém stavu, což je termodynamický stav mezi kapalinou a plynem, který nastává při teplotě a tlaku vyšším, než jsou kritické hodnoty pro danou látku, metan a čpavek, přičemž tyto vrstvy jsou vzájemně oddělené podobně jako voda a olej. 

Počítačové simulace vytvořené na základě dat sondy Voyager 2 naznačují, že magnetické pole u obou planet vznikají díky konvekci v nejsvrchnější části pláště. Ta by podle Militzera mohla dosahovat do hloubky až 8 000 kilometrů s tlakem až 60 000krát vyšším, než je tlak na povrchu Země. Spodní části se na magnetickém poli nepodílejí vůbec, nebo jen ve velmi minimálním rozsahu. 

Ověřit pravdivost této teorie nebude v nejbližších letech zřejmě možné. Definitivní odpověď by totiž mohla přinést vesmírná mise, která by magnetická pole obou planet prozkoumala na místě. Žádný ze zvažovaných projektů ale v současné době není v dostatečně pokročilé fázi. 

Jako nejreálnější se v tuto chvíli jeví mise Uranus Orbiter and Probe, která patří mezi širší priority NASA. Podle aktuálních plánů by mohla do vesmíru zamířit v roce 2031 a k Uranu by dorazila v někdy okolo roku 2044. Pro Neptun byl navržen koncept Neptune Odyssey, který by mohl odstartovat ve stejném časovém okně, jeho schválení ale závisí na rozhodnutích NASA o prioritách financování.


Další články v sekci