Nejslibnější exoplaneta s podmínkami pro pozemský život připomíná oční bulvu

Jestli nás objevování exoplanet v okolním vesmíru něco naučilo, tak to, že se velmi často liší od planet, jaké známe ze Sluneční soustavy. A jak ukazuje případ exoplanety LHS 1140 b, platí to i o exoplanetách, které se nacházejí v tzv. obyvatelných zónách.

Když byla exoplaneta LHS 1140 b, jejíž mateřskou hvězdou je červený trpaslík LHS 1140, v roce 2017 objevena, odborníci ji považovali za zástupce skupiny minineptunů – relativně malých plynných planet s hustou atmosférou bohatou na vodík. Náročná analýza nových pozorování Webbova dalekohledu z loňského prosince, a také dat získaných dalšími vesmírnými dalekohledy jako Spitzer, Hubble nebo TESS, ale dovedla vědce k odlišnému závěru.

Superzemě s kapalnou vodou? 

Tým kanadské Montrealské univerzity, který vedl Charles Cadieux z Institutu pro výzkum exoplanet (iREx), je přesvědčený, že jde o terestrickou planetu, která by mohla mít atmosféru, dokonce snad bohatou na dusík a na svém povrchu i kapalnou vodu. Velikost exoplanety LHS 1140 b vědci odhadují na 1,7násobek Země a její hmotnost na 5,6násobek Země. Zdá se tedy, že by mohlo jít nikoli o plynný minineptun, ale spíše o terestrickou superzemi. Podle kanadských vědců jde o nejslibnější z blízkých exoplanet v obyvatelných zónách, tedy z těch které známe, kde by se mohly vyskytovat podmínky příhodné pro pozemský život. Recenzovanou, ale doposud nepublikovanou studii zveřejnila platforma arXiv.

Podle aktuálních planetárních modelů by exoplaneta LHS 1140 b měla být tvořená asi z 10 až 20 procent vodou. Pokud má atmosféru do určité míry podobnou pozemské a ne nějakou exotickou, mohlo by se jednat o ledovou planetu, připomínající obří sněhovou kouli. Vzhledem k vázané rotaci s její mateřskou hvězdou, by se v oblasti na trvale přivrácené straně mohl podle vědců vyskytovat kapalný oceán s průměrem okolo čtyř tisíc kilometrů a povrchovou teplotou okolo 20 °C. Přestože jde zatím jen o předběžné odhady, právě v této oblasti by podle vědců mohly panovat podmínky podobné těm, které známe ze Země.

Na odpověď si počkáme

Potvrzení prvotních předpokladů bude ale během na dlouhou trať, což si uvědomuje i jeden z autorů studie profesor René Doyon. Potvrzení existence atmosféry bohaté na dusík je sice podle něj v možnostech Webbova dalekohledu, vyžadovalo by ale velké množství pozorovacího času. „Potřebovali bychom ještě nejméně jeden rok pozorování, abychom potvrdili, zda má LHS 1140 b atmosféru a pravděpodobně další dva nebo tři roky, abychom potvrdili, zda se na ní vyskytuje oxid uhličitý. Zda na tomto světě panují podmínky pro pozemský život by vyžadovalo několik let pozorování.“

Vzhledem k omezené viditelnosti LHS 1140 b pomocí Webbova dalekohledu (JWST má možnost exoplanetu pozorovat maximálně osmkrát ročně) budou astronomové potřebovat ještě několik let, aby s jistotou potvrdili, zda se na ní skutečně nachází kapalná voda, oxid uhličitý a podmínky slučitelné s pozemským životem.