Lože manželské i smrtelné: Marie Leopoldina se stala císařovnou na pouhý rok svého života
Když stála teprve šestnáctiletá Marie Leopoldina Tyrolská u oltáře s císařem Ferdinandem III., svým o téměř čtvrtstoletí starším bratrancem, netušila, že jí zbývá pouhý rok do konce života…
Že to manželky panovníků či obecně příslušníků aristokracie neměly v minulosti jednoduché, je všem jasné. Očekávalo se od nich jediné: že porodí co nejvíce dětí, nejlépe synů – potenciálních následníků, protože dětská úmrtnost byla mimořádně vysoká. Ale stejně tak i jejich matek. Existovaly samozřejmě výjimky, nicméně téměř každý porod znamenal pro ženu obrovské nebezpečí.
Lákavá nabídka
Když požádal sám císař Svaté říše římské o ruku arcivévodkyně Marie Leopoldiny, zavládlo na tyrolském dvoře nadšení. Taková pocta! Věkový rozdíl 24 let nikdo neřešil, jednalo se o dynastický sňatek. Ženich byl už sice vdovcem s pěti dětmi, nicméně i na prahu čtyřicítky šlo pořád o atraktivního muže. Otec dívky, arcivévoda Leopold, se té slávy nedožil, jako regentka vládla v Tyrolích za svého nezletilého syna Claudia Medici, mimořádně schopná žena. Svou dceru jistě velmi inspirovala. Obratným taktizováním dosáhla toho, že se Tyrolsku z velké části vyhnuly přímé boje třicetileté války. Mohla tak postupně prosazovat reformy, které dlouho plánovala, některé ještě kdysi se svým zemřelým manželem.
V době Claudiina regentství se z Innsbrucku, hlavního města Tyrolska, stalo centrum kultury. Otevřeli zde například první kamenné divadlo severně od Alp. A uváděla se tu dramata nejslavnějších autorů své doby. Arcivévoda Leopold, kterého Marie Leopoldina znala jen z vyprávění, se staral o zájmy, potřeby i zdraví obyčejného lidu. Nechal třeba vydláždit ulice a nařídil je udržovat v čistotě. To měla mimo jiné v plánu uskutečnit ve Vídni i Marie Leopoldina. Až se stane císařovnou! Tolik dobrého toho chtěla udělat…
Okázalá svatba
Místem císařské svatby se nakonec stal Linec. I když už třicetiletá válka oficiálně skončila, ve Vídni ještě moc bezpečno nebylo. Stále tu rabovaly bandy plenících žoldáků. A svatba na konci třicetileté války, byť císař Ferdinand III. patřil k šetrným, musela být velkolepá! Nevěsta Marie Leopoldina byla vlastně ještě okouzlující děvčátko s blonďatými lokýnkami a milým úsměvem. Tu si musel zamilovat snad každý. V kostele si novomanželé slíbili, že je rozdělí pouze smrt. Jen netušili, že se to stane tak brzy!
Patřili k pokrevním příbuzným – šlo o bratrance a sestřenici. Jejich otcové byli bratři a měli společného dědečka Karla II. Štýrského. I tak blízká příbuznost se tehdy ještě považovala spíš za výhodu, degenerace se začala řešit až později.
Skončila třicetiletá válka a jednalo se o vestfálském míru. Ferdinand se v něm jako panovník musel angažovat, a na svou mladinkou ženu, která brzy otěhotněla, neměl čas. Podle portrétu Lorenza Lippiho z roku 1649, který zachytil zoufalý výraz mladé císařovny ve vysokém stupni těhotenství, musela mít Marie Leopoldina z těhotenství, ale hlavně z blížícího se porodu obrovský strach. Jako by tušila… Bohužel její předtucha se naplnila.
V srpnu 1649 porodila chlapečka Karla Josefa, sama však několik hodin po těžkém porodu na následky totálního vyčerpání zemřela. Byla pochována v Kapucínské hrobce, kterou její manžel nechal přestavět a rozšířit…
Myslel na to, že takto ztratil už druhou manželku? Jeho první choť, infantka Marie Anna Španělská (a samozřejmě jeho sestřenice), mu porodila pět dětí. A to si původně měla brát jeho staršího bratra! Strávili spolu šťastných patnáct let, jenže při porodu šestého dítěte Marie Anna zemřela na otravu krve. Po smrti Marie Leopoldiny se Ferdinand III. oženil ještě potřetí. Vzdělaná a uměnímilovná Eleonora Magdalena z rodu Gonzaga byla praneteří jeho nevlastní matky téhož jména. Manželé měli společné zájmy a záliby – oba byli literárně nadaní a hráli spolu na několik hudebních nástrojů. Harmonické manželství ukončila po sedmi letech smrt císaře.
