Kdy začaly ve vesmíru vznikat první hvězdy?
Aby se mohly v raném kosmu zformovat první stálice, musel být pro jejich tvorbu k dispozici dostatek materiálu. A taková situace samozřejmě nepanovala hned na počátku.
První hvězdy ve vesmíru vznikly relativně brzy po Velkém třesku. Uvedený termín označuje událost, při níž se kosmos zrodil z husté a horké singularity a začal expandovat. A s jeho rozpínáním a ochlazováním nastaly asi 100–300 milionů let po Velkém třesku i podmínky pro formování hvězd.
První takové objekty se skládaly téměř výhradně z vodíku a helia, s velmi malým množstvím těžších prvků. Označují se jako hvězdy populace III nebo také primordiální hvězdy, přičemž byly nesmírně masivní a horké, takže svítily velmi jasně a krátce. Jejich existence však představovala ve vývoji vesmíru klíčový moment, protože s pokročilejší fúzí ve svých jádrech vytvářely těžší prvky a uvolňovaly je do okolního prostoru.
Uvedené prvky následně posloužily ke vzniku dalších generací stálic, včetně Slunce. Tyto mladší hvězdy byly bohatší na těžší prvky, z nichž se rovněž utvářely jejich planety. Už ovšem nemohly být tak obrovské jako stálice první generace, neboť příměs těžších chemických prvků učinila z hvězd hmotnějších než přibližně 100 sluncí nestabilní objekty.
