Italský kontingent v Afghánistánu (2): Do misí na Středním východě se zapojilo 50 000 italských vojáků
V červnu 2021 skončilo téměř dvacetileté působení italských vojáků v Afghánistánu, kde se jich za dvě dekády v různých misích vystřídalo na 50 000. Itálie tak patřila mezi pětici zemí nejvíce zapojených do boje proti islamistickému hnutí Tálibán
Na podzim roku 2007 probíhalo v afghánském městě Paghmán nedaleko Kábulu slavnostní otevření nového mostu. Na ceremonii se přišlo podívat mnoho civilistů, bezpečnost na místě zajišťovali příslušníci italského 2. praporu ženijního pluku Pontieri di Piacenza. Vojáci si všimli podezřelého muže mířícího k davu shromážděnému u mostu. V okamžiku, kdy mu zastoupili cestu, odpálil sebevražedný atentátník více než 20 kg výbušniny, kterou měl na těle. O život přišel kromě devíti civilistů také 35letý Daniele Paladini. Zanechal po sobě dceru a na jeho počest nese od roku 2012 jeho jméno most přes řeku Trebbia v Piacenze, kde sídlí jeho pluk.
Posledním Italem zabitým v Afghánistánu je kapitán Giuseppe La Rosa. Příslušník 3. bersaglierského pluku Sassari se 8. června 2013 vracel z akce pro podporu ANA, když se konvoj stal terčem přepadu. Do vozidla VTLM Lince vhodil 11letý útočník granát. La Rosa efektivně zareagoval a výbušninu zalehl vlastním tělem, čímž zachránil své tři kolegy, kteří utrpěli pouze zranění. Jeho hrdinství bylo posmrtně oceněno zlatou medailí Za statečnost. Do 8. června 2013 zemřelo v Afghánistánu 53 italských vojáků, z toho 34 mužů padlo v akci. Dalších 723 vojáků bylo zraněno.
Task Force 45
Od června 2006 působilo v provinciích Herát a Faráh úkolové uskupení Task Force 45, složené z armádního 9° Rgt. Col Moschin, 4° Rgt. Monte Cervino, skupiny potápěčů „Teseo Tesei“ z námořního GOI, 17° Stormo Incursori italského letectva a příslušníků Gruppo di Intervento Speciale (GIS) spadající pod Carabinieri.
Celé úkolové uskupení se členilo na dvě části, kdy Task Unit Alfa sídlila i s velením celé TF na předsunuté podpůrné základně FSB Arena v Herátu, zatímco Task Unit Bravo na předsunuté operační základně FOB El Alamein v provincii Faráh. Počet příslušníků uskupení se odhaduje na 200 mužů. K jejich úkolům patřil speciální průzkum, osvobozování rukojmích, eskortování diplomatů či boj proti nedovolenému obchodování se zbraněmi či prevence útoků proti italským či spojeneckým vojákům.
Zatímco zbytek italského kontingentu setrval v mírové operaci, TF 45 se účastnila různých bojových akcí, například Wyconda Pincer v září 2006 v provincii Feráh. Jednalo se o společnou operaci afghánských, amerických, španělských a italských jednotek v boji proti Tálibánu. Italové při ní údajně zlikvidovali nejméně 70 nepřátel.
Mangusty v akci
Jednou z dalších přiznaných akcí byla operace Tiger Achilles v okrese Gulistan z jara 2007. Dne 20. března přepadli oddíl TF 45 příslušníci Tálibánu, vyzbrojení i protitankovými zbraněmi. Seržant Bernardin Davide jedoucí na obrněném vozidle schytal kulku z pušky do ramene, ale i přes toto zranění spustil na nepřítele palbu z kulometu. Jako první tak zahájil potlačení protivníka a díky jeho reakci se ostatní vojáci dostali do výhodné pozice, aby nepřítele zlikvidovali. Davide se ze zranění zotavil a později byl vyznamenán Stříbrnou hvězdou.
Do akce se často zapojovaly i letecké síly. Operace Palk Wahel z 19. září 2007 byla společnou akcí Bersaglieri a TF 45 za podpory dvou vrtulníků A-129 Mangusta. Italové při ní spolu s dalšími příslušníky mezinárodních sil blokovali ústup nepřítele z provincie Hílmand do provincie Faráh.
Mezi 1. a 21. listopadem 2007 se vojáci Task Force 45 společně s Bersaglieri, americkou armádou a ANA za podpory pěti útočných vrtulníku A-129 a osmi pásových vozidel zúčastnili takzvané bitvy o Gulistan. Tato oblast v provincii Faráh se na konci října dostala pod kontrolu Tálibánu, ale během bitvy si koaliční jednotky vzaly Gulistan zpátky a v bojích zlikvidovaly desítky ozbrojenců protivníka. Kromě bojových akcí se příslušníci speciálních jednotek účastnili i cvičení protipartyzánských taktik společně s ANA, jako tomu bylo v květnu 2008 v provinciích Hílmand a Kandahár. Uskupení operovalo až do roku 2016 a většina spisů o jeho aktivitách stále podléhá přísnému utajení ministerstva obrany.
Incident v Herátu
Dne 3. listopadu 2011 se stal terčem útoku tálibánců sklad logistické firmy Esko International, dodávající do Afghánistánu jídlo a jiný nevojenský materiál. Na budovu nacházející se asi kilometr od Regionálního velitelství Západ zaútočilo sedm bojovníků včetně dvou sebevražedných ověšených výbušninami. Jeden z nich se odpálil u vstupu do objektu, načež ostatní pronikli dovnitř a zajali 31 civilistů, z toho jednoho Afghánce, šest Italů a 24 dalších cizinců.
Velitelství jednotky TF 45 na FSB Arena začalo okamžitě jednat a na místo vyslalo 20 příslušníků speciální intervenční skupiny (Gruppo di Intervento Speciale – GIS) a speciální jednotky námořnictva (Gruppo Operativo Incursori – GOI) a také vojáky Sil rychlé reakce. Italové objekt obklíčili a s podporou vrtulníků a odstřelovačů zahájili akci na osvobození rukojmích. Během boje zlikvidovali všechny útočníky, přičemž jeden voják speciálních sil utrpěl zranění.
Resolute Support
Dne 31. prosince 2014 byla ukončena mise ISAF a od 1. ledna 2015 ji nahradila operace Resolute Support, během které jednotky NATO v Afghánistánu prováděly poradenství, výcvik, podporu a přenechání hlavní tíhy bojů na afghánských ozbrojených složkách. Na rozdíl od ISAF se jednalo o nebojovou misi.
Operace měla svůj štáb v Kábulu a na letišti Bagrám. Italské jednotky stále působily na západě země, konkrétně v provinciích Herát, Ghór, Faráh a Bádghís. Kontingent pro Resolute Support čítal 900 vojáků, 148 vozidel a osm letounů. Hlavní sílu představovala aeromobilní brigáda Friuli, doplněná o personál a vozidla námořnictva i letectva.
Task Force Arena pod velením plukovníka Vita Nittiho sídlila na FSB Arena v Herátu. Její hlavní manévrovací jednotku představovala část 66. aeromobilního pěšího pluku Trieste, dále zahrnovala zdravotní, ženijní, leteckou a podpůrnou skupinu atd. Letectvo disponovalo vrtulníky NH90 pro přepravu personálu a zásob, útočnými vrtulníky A-129 a drony RQ-7 pro denní a noční průzkum. Ke konci operace Resolute Support představovaly hlavní sílu výsadkové jednotky Folgore.
Evakuace
Na začátku května 2021 začalo stahování sil NATO z Afghánistánu, načež Tálibán využil slabého či vůbec žádného odporu ANA a začal zemi postupně obsazovat. Hlavní město Kábul se v polovině srpna ocitlo v obklíčení. Mezitím se Američané a další spojenci vrátili, aby zajistili evakuaci svých ambasád a spolupracovníků z řad místních obyvatel. Těch mířily tisíce k letišti v naději, že se dostanou ze země.
Itálie vyčlenila pro přijímání uprchlíků 2. mobilní brigádu Carabinieri, konkrétně její 1° Rgt. Tuscania. Cílem evakuace byli italští státní příslušníci a spolupracující Afghánci i s rodinami, kteří se obávali odvety Tálibánu. Karabiniéři si při této akci v Kábulu vysloužili uznání mnoha států NATO.
Ještě před konečnou evakuací provedla Itálie v červnu 2021 operaci Aquila 1, při které bylo ze země odvezeno 228 Afghánců. Během operace Aquila 2 to pak bylo 391 afghánských tlumočníků. Dne 13. srpna 2021 započala operace Aquila Omnia, konečná evakuace z kábulského letiště, do níž se zapojily letouny C-130J a KC-767A. Do 27. srpna bylo provedeno 87 letů a zachráněno 5 011 lidí, což Itálii dává prvenství v počtu zachráněných obyvatel ze všech států EU.
Karabiniéři vymysleli účinný plán. Aby se zjednodušila identifikace těch, kteří měli být vpuštěni do letadel, dostali evakuovaní lidé instrukce, aby se oblékli určitým způsobem a dále zůstali s ozbrojenými složkami v kontaktu přes WhatsApp s tím, že se našla jejich poloha pomocí Google Maps. I díky tomu byli Italové v evakuaci natolik úspěšní.
Evakuace zahrnovala i výpady mimo brány kábulského letiště, během těchto výjezdů nedošlo ke ztrátám ani k žádné mimořádné události. V posledním letu z 27. srpna 2021 se stáhli příslušníci Carabinieri a s nimi i velvyslanec Stefano Pontecorvo. Tuscania byla první italskou jednotkou, která v roce 2001 vstoupila na území Afghánistánu a tou poslední, která stát opustila.
