Přestěhovali se na vesnici, ale kokrhal jim tam kohout!
Francouzský soud bude v lednu řešit poněkud delikátní spor – manželský pár v něm žaluje souseda kvůli příliš hlasitému kokrhání jeho kohouta.
Spory venkovských starousedlíků a lidí, kteří se na venkov přestěhovali z města, jsou koloritem řady vesnic a vísek. Dokládá to i poněkud delikátní spor, mířící k francouzskému soudu.
Manželský pár, který se před třemi lety přestěhoval do obce Bourgoin-Jallieu, žaluje svého souseda, kvůli nesnesitelnému kokrhání jeho kohouta. Kohout je podle žalobců příliš hlučný a otravné kokrhání zní podle nich dnem i nocí. Manželé prý kvůli tomu trpí poruchami soustředění, nedostatkem spánku a celkovou únavou.
Žalovaná strana oponuje, že kohout je ve volném výběhu jen přes den, konkrétně od devíti ráno do osmi večer a jeho pobyt venku hlídá automatický systém, který ptáka uzavírá v kurníku v přesně stanoveném čase. Ricco, jak se kohout jmenuje, se podle majitelů projevuje jak se na správného kohouta sluší a patří – ráno přivítá den zhruba patnáctinásobným zakokrháním, přes den se ale projevuje spíše výjimečně. To ostatně mají potvrzovat i další sousedé.
Dědictví venkova
Celý spor by se nejspíš dal odbýt parafrází z cimrmanovské Hospody na mýtince: „přestěhovali se na venkov, ale kokrhali jim tam kohouti…“ Tak jednoduché to ale není. Francouzský venkov se podobně jako ten český, moravský a slezský dlouhodobě proměňuje. Zatímco v roce 1900 mělo Bourgoin-Jallieu jen okolo sedmi tisíc obyvatel, dnes je velikost zdejší populace více než čtyřnásobná. Mění se nejen velikost populace, ale i celkový ráz obce.
Podstatou soudního sporu se tak může stát otázka, zda je Bourgoin-Jallieu vesnicí, nebo není. Specifický ráz francouzského venkova totiž chrání zákon z roku 2021, který na vsích vymezuje „venkovské kulturní a smyslové dědictví“. Do něj patří nejen hlasitější projevy domácích zvířat, ale i například specifické pachy, tradičně spojované s venkovem nebo třeba vyzvánění kostelních zvonů.
Ve Francii přitom nejde o první spor tohoto druhu. Soudy v posledních letech řešily několik podobných případů a nejméně v jednom soudce nařídil žalované straně, aby kohoutí projevy omezila. Odsouzený majitel kohouta tehdy smutně poznamenal, že jeho vesnice tím ztrácí svůj venkovský ráz. V dalším kohoutím sporu rozhodl soudce přesně opačně a dal za pravdu majitelům zvířete. Celý spor se ale táhl dva roky. Na jihozápadě Francie řešil v roce 2019 soud příliš hlasité husy, v departementu Dordogne si zase rekreanti stěžovali na přespříliš hlasité cikády.