Od oleje k žárovce: V 19. století se poprvé rozsvítily městské ulice

Běžným způsobem svícení už od dávných dob byly vedle otevřeného ohně i olejové lampy, jejichž jedinečné umělecké tvary známe už z antiky. V 19. století byl však olej zastíněn petrolejem, který se nově získával z ropy, byl levnější a kvalita svícení přesahovala obyčejný olej.

První petrolejová lampa byla sestrojena po polovině 19. století a záhy se ukázalo, jakou cenu má nový vynález pro život člověka. Bezbarvá a vysoce hořlavá látka hnala průmyslníky ke stále rozsáhlejší těžbě ropy. Tak se petrolejová lampa mohla stát součástí každé domácnosti. Podobně jako někdejší olejové lampičky získávala umělecké tvary a stala se tak dekorativním kusem vybavení bytu. Vedle olejových a petrolejových svítidel však existovaly rovněž lampy lihové, jejichž náplň se získávala z brambor. Popularity petrolejového osvětlení však nikdy nedosáhly.

Ulice osvětlené plynem

V průběhu 19. století se standard každodenního života tehdejšího člověka výrazně pozvedl. Urbanizace a rozvoj průmyslu přivedly do městských lokalit přistěhovalce z celé země a nutně musely vést k rozsáhlým úpravám stávajících městských sídlišť. Jednou z nově zřizovaných vymožeností bylo veřejné osvětlení, které dodávalo městům krásu i bezpečnost. Právě tehdy vstoupil do podvědomí společnosti svítiplyn, který byl sice znám už z předchozích dekád, jeho vrchol však nastal teprve s úderem 19. století. 

Na městských ulicích byly vztyčeny sloupy s plynovými lampami, které rozsvěcoval a zhasínal lampář dlouhou tyčí. Syčivé nažloutlé světlo postupně ozářilo všechna evropská velkoměsta a vtisklo jejich tváři až mystickou atmosféru. S objevením obloukové lampy začalo plynové veřejné osvětlení pomalu ustupovat, na mnoha místech však koexistovaly oba způsoby společně. 

Revoluční žárovka

Petrolej, svítiplyn a veškeré dosavadní způsoby osvětlení vzaly za své krátce po vynalezení elektřiny. Nedokonalá oblouková lampa Františka Křižíka byla pouze předznamenáním věcí příštích. Celá plejáda věhlasných badatelů ušlapávala cestu americkému vědci Thomasovi Alvovi Edisonovi, který představil světu klasickou žárovku. Pro dosud výborně fungující plynárny však byl příchod elektřiny pohromou, a proto si vypomáhaly rozsáhlou kampaní proti novému svícení.

TIP: Jak se zrodil moderní svět: 13 přelomových vynálezů lidstva

Udávané důvody, které měly zabránit spotřebitelům v užívání tohoto systému, se nám dnes zdají spíše úsměvné. Elektrické světlo prý například škodilo vzhledu dam, jejichž pokožka byla v takto nepřirozeném osvětlení zešedlá. Poškozeny mohly být rovněž oči. Přes zjevnou snahu pošpinit rozvíjející se vymoženost související s elektřinou plynárny svůj dlouhodobý souboj prohrály. Elektrická žárovka se stala nedílnou součástí každé domácnosti.