Nelehký život jednoduchého muže: S Františkem Josefem se život nemazlil
Františku Josefovi I. náleží třetí místo na žebříčku nejdéle vládnoucích evropských panovníků. Dlouhých 68 let, kdy stál v čele podunajské monarchie, provázely četné osobní tragédie
František Josef byl sice nepochybně neúspěšný jako státník, ale svojí vládou dopřál středoevropským národům mnoho let k blahodárnému ekonomickému a kulturnímu rozvoji. Doma ho ale stíhala jedna pohroma za druhou.
Osudem stíhaný monarcha
František Josef nastoupil na trůn v osmnácti letech v důsledku revolučních událostí let 1848–1849. Ty habsburskou dynastii přinutily sesadit z trůnu jeho strýce, dosavadního císaře Ferdinanda I., duševně zaostalého a příliš kompromitovaného sliby revolucionářům. Z členů rodiny měla na mladého císaře vliv hlavně jeho matka Žofie. Ta inscenovala i výběr císařské nevěsty, kterou měla být původně Helena, dcera Žofiiny sestry provdané za bavorského vévodu z rodu Wittelsbachů. Císař si však nakonec zvolil za manželku Heleninu mladší sestru Alžbětu, proslavenou pod přezdívkou „Sissi“. Zatímco zbožná Helena byla pro život na etiketou spoutaném vídeňském dvoře dobře připravena, Alžběta byla po otci spíše svobodomyslným člověkem a se svojí tetou a celou habsburskou rodinou nedokázala nalézt společnou řeč.
Manželství nebylo šťastné, císař se své choti nedokázal proti autoritativní matce zastat a Alžběta se postupně vídeňskému prostředí i manželovi odcizovala. Čas trávila cestováním nebo na venkově a evropskou aristokracii oslňovala až do věku čtyřiceti let brilantním jezdeckým uměním a mladistvým vzhledem, který se stal její posedlostí.
Z manželství vzešly čtyři děti. Nejstarší Sofie zemřela v dětském věku a její smrt, kterou si její matka kladla pod tlakem tchýně za vinu, vážně narušila vztah mladé císařovny k dalším dvěma dětem, Gisele a následníku trůnu Rudolfovi. Ani narození nejmladší Marie Valerie již mrazivé vztahy v císařské rodině nezlepšilo. Alžběta zemřela v roce 1898 rukou anarchisty a její smrt přes mnohaletou partnerskou krizi císaře velmi zasáhla. Navzdory rozdílnosti povah svoji manželku zřejmě nepřestal milovat.
Také osud dalších členů rodiny byl tragický. Císařův ambiciózní bratr Maxmilián se zapletl do francouzské intervence v Mexiku a v roce 1867 byl popraven mexickými vlastenci. Korunní princ Rudolf nenaplnil naděje vkládané do něj otcem i veřejností a zmítán depresemi, sexuálními eskapádami a celkovým vyčerpáním svůj život v roce 1889 ukončil. Také císařovy vztahy se synovcem Františkem Ferdinandem d´Este, novým následníkem trůnu, byly krajně napjaté kvůli jeho nerovnému sňatku s hraběnkou Žofií Chotkovou. Sarajevský atentát dal válkychtivým silám rozhodující trumfy do rukou a starého císaře, do té doby oporu „mírové strany“, postavil do vleku událostí.
