Geneticky upravené rybky a mušky dokážou odstraňovat smrtící methylrtuť
Zajímavý recept na odstranění toxické methylrtuti z okolního prostředí nabízejí geneticky vylepšené organismy.
Methylrtuť je kovoorganický kationt a nejjednodušší organická sloučenina rtuti. Do okolního prostředí se dostává zejména coby vedlejší produkt nejrůznějších průmyslových procesů, jako je třeba spalování uhlí. Je extrémně toxická. Lidé jsou jejím účinkům často vystaveni v důsledku konzumace kontaminovaných ryb, přičemž její poločas rozpadu v krvi je asi 50 dnů. Výzkumy z posledních let ukazují, že množství methylrtuti v prostředí i živých organismech narůstá a u lidí tato toxická látka ohrožuje nervový systém, ledviny nebo třeba doposud nenarozené děti.
Geneticky vylepšení čističi
Výzkumný tým Macquarieho univerzity v australském Syndey nedávno hledal řešení jak okolní prostředí zbavit alespoň části toxické methylrtuti. Badatelé vsadili na „biologickou“ cestu, když použili k čištění prostředí geneticky vylepšené organismy – mušky octomilky a dánia pruhovaná. Geneticky je upravili a vložili do nich geny z bakterie E. coli.
Dotyčné geny vyrábějí dva enzymy, které dovedou přeměnit methylrtuť na elementární rtuť, sice stále toxickou, ale také mnohem méně nebezpečnou. V laboratorních testech se ukázalo, že elementární rtuť, která vznikne se v plynné podobě, uniká do prostředí, kde ale není tak nebezpečná jako methylrtuť a hlavně tolik nehromadí v v organismech. Výzkum a vývoj metody pro odstranění rtuti z prostředí zveřejnil vědecký časopis Nature Communications.
„Získali jsme technologii, se kterou je možné upravit živočichy tak, aby jejich trávicí soustava dokázala zpracovat organický odpad, v němž se methylrtuť typicky vyskytuje,“ vysvětluje Kate Tepperová. „Geneticky upravený hmyz může zpracovávat například materiál z čističek odpadních vod, který je zodpovědný zhruba za čtvrtinu rtuti v prostředí.“
