Amatérský archeolog objevil v Německu velký stříbrný poklad
Amatérskému archeologovi se u německého Westerwaldu podařilo objevit stříbrný poklad z časů Římské říše. Kromě své velikosti je poklad výjimečný i místem nálezu – nacházel se totiž za hranicemi někdejšího impéria.
Německý amatérský archeolog si připsal pozoruhodný objev. Pomocí detektoru kovů objevil velký antický poklad ukrytý v keramické nádobě. Objevený depot ukrýval téměř tři tisíce římských mincí a více než 200 úlomků stříbra s vyvedenými geometrickými vzory. Už sama velikost pokladu si zasluhuje pozornost, ještě mnohem zajímavější ale místo nálezu.
Poklad byl objeven ve Westerwaldu poblíž vesnice Herschbach, přibližně v půli cesty mezi Kolínem nad Rýnem a Frankfurtem nad Mohanem. Místo se nachází zhruba 18 kilometrů severně od římského Hornogermánského limitu, vojensky chráněné hranice oddělující někdejší Římskou říši od území germánských kmenů.
Stříbrný úplatek?
Mnoho z nalezených mincí je bohužel kvůli nepříznivým podmínkám ve velmi špatném stavu a doposud se podařilo identifikovat jen zhruba stovku z nich. Všechny pocházejí ze třetího století našeho letopočtu. Většinu z nich představují takzvané antoniniány, mince, které jako první nechal razit císař Caracalla od roku 215. Původně se tyto mince vyznačovaly vysokým obsahem stříbra, jeho obsah v pozdějších letech ale postupně klesal.
Část mincí byla podle archeologů ražena v Římě, většina ale pochází z Kolína nad Rýnem, tehdejšího významného centra na severu Římské říše. Jakým způsobem se poklad dostal za hranice říše ale není jasné. Podle archeologů mohlo jít o úplatek germánským kmenům, který je měl odradit nebo naopak povzbudit k útokům na Římskou říši. Jasné není ani to, proč byly mince ukryté v horách u Westerwaldu, kde se v té době nenacházela žádná známá germánská sídla.
Účel úlomků stříbra s geometrickými vzory zatím není úplně jasný. Vědci je hodlají prozkoumat pomocí počítačové tomografie a pokusí se rekonstruovat jejich původní podobu. Pokud jde o keramickou nádobu, která byla v době nálezu pokladu rozbitá, její provedení potvrzuje, že poklad je římského původu a že pochází ze třetího století, zřejmě těsně po roce 270. Z této doby známe celou řadu pokladů. Je ale naprosto výjimečné, aby byl nalezen takto velký římský poklad mimo území Římské říše.
