Zvláštní náhoda? Neandertálci i lidé začali pohřbívat své mrtvé ve stejnou dobu a ve stejné oblasti
Motivace k pohřbívání svých mrtvých mohla být jiná, než bychom nejspíš čekali. Naznačuje to výzkum hrobů neandertálců a příslušníků druhu Homo sapiens z dnešního Izraele.
Z nové analýzy paleontologických nálezů vyplývá, že neandertálci a lidé začali pohřbívat své mrtvé ve stejnou dobu a ve stejné oblasti. Dělo se tak přibližně před 120 tisíci lety v Levantě, tedy na území dnešního státu Izrael a v jeho blízkém okolí. Bylo by velice zvláštní, pokud by šlo o úplnou náhodu. Co asi mohlo přimět naše lidské předky a naše blízké příbuzné, aby začali pohřbívat své mrtvé?
Co prozradily hroby z Levanty?
Jak zjistili Ella Beenová z Telavivské univerzity a Omry Barzilai z Univerzity v Haifě, nejstarší známé pohřby lidí druhu Homo sapiens pocházejí z izraelských jeskyní Qafzeh a Skhul. Nejstarší doklady o pohřbívání neandertálci máme z jeskyně Tabun, nacházející se rovněž v Izraeli. Dokonce jde ve všech případech o severní část dnešního Izraele a uvedené jeskyně dělí sotva pár desítek kilometrů. Výsledky výzkumu izraelských vědců nedávno publikoval odborný časopis L’Anthropologie.
Badatelé současně upozorňují, že ani lidé ani neandertálci si podle všeho nepřenesli zvyk pohřbívat své mrtvé ze své původní domoviny. Nejstarší známý pohřeb druhu Homo sapiens pochází z africké Keni z doby před 78 tisíci lety. Neandertálci pocházejí z Evropy a všechny pohřby v jejich domovině jsou mnohem mladší než ty z Levanty. Proč právě v Levantě došlo k tomu, že se lidé i neandertálci rozhodli své mrtvé pohřbívat? A proč jsou pohřby právě v těchto místech tak početné?
Beenová s Barzilaiem se domnívají, že motivací k praxi pohřbívání byla tvrdá konkurence mezi lidmi a neandertálci. Levanta byla před 120 tisíci lety velmi frekventovanou křižovatkou, kde se neustále setkávali lidé a neandertálci. Pohřbívání tak mohlo představovat způsob, jak si oba druhy vymezovaly svá území.
Stejné a přesto jiné
Pohřby lidí a neandertálců měly podle vědců řadu věcí společných. Oba druhy pohřbívaly mrtvé všeho věku, což naznačuje, že uctívaly zesnulé bez ohledu na to, zda se jednalo o kojence, dospívající nebo dospělé. Společně se zesnulými ukládali lidé i neandertálci do hrobů nejrůznější pohřební dary, zejména zvířecí ostatky.
Mezi pohřby neandertálců a Homo sapiens ale vědci zaznamenali i řadu rozdílů. Autoři studie například uvádějí, že neandertálci pohřbívali své mrtvé většinou uvnitř jeskyní, buď v jejím středu nebo u stěn, zatímco moderní lidé pohřbívali své mrtvé obvykle mimo jeskyně – na jeskynních terasách nebo v blízkém skalním úkrytu. Zatímco Homo sapiens ukládali mrtvé vždy na záda v ohnuté poloze, u neandertálců se zdá, že na poloze nezáleželo. Naši příbuzní také často do hrobů vkládali kameny, které mrtvým sloužily jako opěrka hlavy. Homo sapiens zase dávali přednost spíše rituálním předmětům, například mušlím.