Zrod krále monster: Před 70 lety spatřil světlo světa Godzilla

Když se v roce 1954 z oceánu poprvé vynořil hrozivý Godzilla, nikdo ještě netušil, že se právě zrodil kult. Obrovské monstrum, které srovnalo se zemí velkou část Tokia, se sice podařilo zahnat, ale nikoliv zlikvidovat. Vracelo se proto v dalších filmech, jichž se dodnes jen v Japonsku natočilo 33. Poslední z nich, Godzilla Minus One, se na plátnech objevil loni a jde o pomyslný restart série.

Nic tedy nenasvědčuje, že by se čas gigantické bestie krátil – už proto, že se v Americe objevila její kopie v sérii pěti filmů a zmíněné „monstroverzum“ má hodnotu zhruba 2,5 miliardy dolarů. Godzilla v něm bojuje nejen s lidmi, ale také třeba s King Kongem, přičemž v následujícím snímku spolu „tlapu v tlapě“ stanuli proti mnohem větší hrozbě… Z přerostlého ještěra zkrátka v průběhu sedmi dekád vyrostla celebrita. Za jejím zrodem přitom nestála ani tak touha pobavit publikum, jako spíš upozornit na reálná nebezpečí hrozící lidstvu.

Přestože v češtině se o legendárním monstru často mluví v ženském rodě, ve skutečnosti se jedná spíš o „něj“ či „ono“ (viz Samec, nebo samice?). Godzilla, v originále vyslovováno „godžira“, se zrodil za japonské společenské krize v hlavě slavného režiséra Iširó Hondy. Od konce druhé světové války tehdy uplynulo teprve pár let a země vycházejícího slunce, stojící na straně poražených, zažívala krušné časy: Ke kapitulaci ji přinutila dvojice atomových bomb shozených na Hirošimu a Nagasaki. Národ sražený na kolena musel otevřít hranice, císař ztratil božské postavení a Japonsko procházelo řadou změn. Jizvy způsobené nukleárními výbuchy, které zabily přes sto tisíc lidí, se hojily velmi pomalu a bolestivě.

Kráčející zkáza

V popsaném tíživém klimatu přišel Honda s konceptem monstra, jež se zhmotnilo právě z válečné apokalypsy. Původ Godzilly se sice v průběhu desítek filmů mírně měnil, ale obecně jde o stvoření, kterému vdechla život radiace, a z pomyslného spánku ho probudily nukleární experimenty. Když pak v prvním snímku začne devastovat Tokio, nechává za sebou spoušť, jež má odkazovat k hrůzám jaderných explozí. Destrukce v jeho podání je univerzální a postup takřka nezastavitelný – stejně bezcitný, efektivní a zničující jako nukleární arzenál.

Ačkoliv tedy Godzillu samozřejmě ztvárňuje herec v masce a rozbíjí město, které je viditelně modelem, sdělení snímku na rozdíl od jeho speciálních efektů nezestárlo. Národ, jenž jadernou hrůzu zažil na vlastní kůži, o ní podával metaforickou výpověď sloužící jako varování. Rovněž již zmíněný film Godzilla Minus One režiséra Takašiho Jamazakiho se odehrává na konci druhé světové války: Zemi vycházejícího slunce v něm však místo amerických hlavic devastuje právě Godzilla a zlomený národ se ve snaze bojovat s monstrem semkne.

Obránce lidstva

Následující filmy už se ovšem nemohly nést ve stejně depresivním duchu. Koncept, kdy Godzilla zničí kus města, ale poté, co je zahnán, se vrátí a roztočí kolotoč destrukce nanovo, totiž začal být jednotvárný. Z nelítostného ještěra se tak do jisté míry stal obránce lidstva, protože se jeho univerzum rozšířilo o nová nebezpečí. Ať už šlo o tříhlavého krále draků Ghidoraha, obří radioaktivní můru Mothru, či mimozemské monstrum Hedorah útočící smogem, všichni dobývali svět, který si Godzilla zvolil jako své teritorium. Proto s nimi tedy bojoval, ale ve vysloveně kladného hrdinu se nikdy neproměnil: I když se postavil hrozbě, jíž čelilo lidstvo, nebral na člověka ohledy. Po bitvách zmíněných postav tudíž zůstávala zničená města v apokalyptické krajině… 

Japonci každopádně Godzillu milují, ovšem v zahraničí ze začátku neměl zrovna na růžích ustláno. Ve Spojených státech se sice promítaly speciální adaptované verze japonských filmů, ale Američané chtěli značku vytěžit víc a natočit k žánru vlastní příspěvek. Režisér Roland Emmerich, kterého proslavil Den nezávislosti, tak v roce 1998 vyslal stvůru pustošit New York, nicméně jeho počin sklidil spíš vlažný ohlas kritiky i diváků. Ačkoliv se americká verze Godzilly zaplatila, distribuční společnost TriStar Pictures od ní čekala víc. Zrušila proto dvě plánovaná pokračování a namísto nich vznikly animované filmy.

Raději ho přejmenujeme

Americký Godzilla nakonec dopadl tak neslavně, že se od něj jistým způsobem distancovali také Japonci, kteří ho ve svém univerzu pojmenovali Zilla. Stal se tudíž zcela novou příšerou, jež nemohla pověsti své předlohy uškodit. Američany nicméně prvotní nezdar neodradil. Než se ovšem do série pokusili zapojit znovu, nechali raději špatné vzpomínky vyblednout. Jejich další film se v kinech objevil až v roce 2014 a tentokrát pod hlavičkou Legendary Pictures, jež drží značku v zahraničí dodnes.

Ačkoliv se původní smysl Godzilly z novějších snímků postupně vytrácí a z obří alegorie se stává spíš zábavné monstrum, jeho dopad na světovou kulturu nelze přehlédnout. Japonský ještěr stál u zrodu filmového žánru kaidžú, který balancuje na pomezí sci-fi a fantasy. Dominují mu sice Japonci, ale ani v zahraničí nezůstal nepovšimnut: A tak zatímco na jedné straně k němu Američané přispěli sérií Pacific Rim, z opačného pólu pochází severokorejský počin Pulgasari.

Čestný občan

Godzilla se postupně proměnil v milovanou filmovou ikonu a posloužil jako předloha akčních figurek, roztomilých plyšáků i velkých sběratelských modelů. Po boku dalších příšer se objevuje v počítačových či stolních hrách a mimo jiné má svou hvězdu na chodníku slávy v Hollywoodu. Steven Spielberg tvrdí, že jej film Godzilla, King of the Monsters! z roku 1956 zásadně inspiroval při natáčení Jurského parku a nemalý vliv měl také na jeho Čelisti z poloviny 70. let. 

Japonci o „svém“ monstru rádi mluví jako o největší hvězdě domácí filmové scény, a v roce 2015 mu dokonce udělili čestné občanství. Během slavnostního ceremoniálu v tokijské čtvrti Šindžuku byla u sídla společnosti Toho, která Godzillu točí, odhalena obrovská hlava ještěra. Dostavil se přitom i herec v původním kostýmu, načež mu chtěl starosta Keniči Jošizumi předat certifikát občanství. Jelikož ovšem ruce obleku nedovolovaly listinu uchopit, musel ji převzít ředitel Toho Minami Ičikawa. Godzilla zkrátka změnil svět, a přestože jeho původní sdělení dnes již tolik nerezonuje, nadále zůstává významným kulturním fenoménem.