Země pozvolna vychládá. Ale jedna strana planety ztrácí teplo podstatně rychleji
Země pozvolna vychládá. V budoucnosti její žár vyhasne a zastaví se tím pohyb tektonických desek a zřejmě i vulkanická činnost. Vědci ale nedávno zjistili, že vychládání Země není zcela rovnoměrné.
Země sice není hvězda, přesto má svůj vlastní zdroj tepla. V nitru naší planety se rozpadají radioaktivní izotopy a jejich energie přispívá k „vnitřnímu teplu“. Takto vytvořené teplo ale nezůstává v nitru planety natrvalo. Postupně se dostává blíž k zemskému povrchu, kde se nakonec ztratí do okolního vesmíru.
Tyto tepelné ztráty převažují nad tvorbou tepla rozpadem radioaktivních izotopů. Kvůli tomu Země pozvolna vychládá a ve vzdálené budoucnosti její žár vyhasne a zastaví se pohyb tektonických desek a zřejmě i vulkanická činnost se zemětřesením. Vědci ale nedávno zjistili, že vychládání Země není zcela rovnoměrné.
Půlka Země chladne pomaleji, půlka rychleji
Výzkumný tým norské University of Oslo analyzoval pohyby tektonických desek na Zemi během posledních 400 milionů let. Z jejich výsledků vyplynulo, že jedna strana Země ztrácí mnohem více tepla než druhá. Zemi si vědci rozdělili poledníkovým směrem na polokoule, které si podle dominantních prvků nazvali pacifická a africká.
TIP: Cesta k jádru: Jaké podmínky panují v samém středu Země?
Pacifická polokoule byla v posledních 400 milionech let více pokrytá oceánem. Zemská kůra je pod oceány podstatně tenčí než pod kontinenty. Kvůli tomu pacifická polokoule ztratila mnohem více tepla než africká.
Aby to nebylo moc jednoduché, autoři studie rovněž zjistili, že pokud jde o aktuální teplotu, je pacifická polokoule ve skutečnosti teplejší, i když ztrácí teplo rychleji. Důvodem je zřejmě to, že se na pacifické polokouli nashromáždilo teplo pod pradávným superkontinentem Rodinia, který se rozpadl zhruba před miliardou let.
