Zelený mor Bornea: Nebezpečný boom palmy olejné

Palma olejná (Elaeis guineensis) pochází původně ze západní Afriky a její plody jsou bohatým zdrojem rostlinného oleje, což z ní dělá velmi atraktivní průmyslovou plodinu. Zvýšená poptávka po této surovině nastartovala raketovou expanzi olejové palmy v jihovýchodní Asii. Indonésie a Malajsie, které zajišťují 85 % celosvětové produkce, mají v současné době na svých územích přes 130 000 km² palmových plantáží (v roce 1984 jich bylo jen 1 500 km²). Rozmach spotřeby palmového oleje s sebou přináší obrovské dopady na životní prostředí a vzbuzuje velkou pozornost v kruzích ochranářů a vědců.

Těžce zkoušený ostrovní velikán

Borneo je třetím největším ostrovem světa a nachází se v jihovýchodní Asii přímo na rovníku. Ještě před sto lety byl ostrov kompletně pokrytý neporušeným primárním pralesem, ale od té doby došlo k jeho rozsáhlé devastaci.

Více než polovina pralesů byla zničena a to, co zbylo, má formu fragmentovaných pralesních ostrůvků. Za nadměrné odlesňování deštných pralesů byly v minulosti zodpovědné hlavně procesy těžby dřeva a uhlí. Dnes se ale hlavní příčinou deforestace stává rozmach palmových plantáží.
Z tohoto důvodu jsem se vydal na dvouměsíční cestu právě sem – konkrétně do provincie Východního Kalimantanu – abych se dozvěděl více informací z první ruky.

Z lesa plantáž

Ve městě Balikpapan se setkávám s českým primatologem Dr. Stanislavem Lhotou, který již několik let žije na Borneu a věnuje se ochraně přírody. Spolu navštěvujeme několik palmových plantáží v okolí Balikpapanského zálivu. Většina palmových plantáží v Indonésii je napojena na zahraniční investory. V první fázi zakládání plantáže jsou deforestovány a následně vypáleny velké plochy deštného pralesa. Výnosy ze dřeva jsou poté investovány do budování a údržby plantáže na vyčištěném území.

Jen výjimečně dochází k zakládání plantáží na již existujících zemědělských plochách. Na to, aby byly palmové plantáže výnosné, musejí být velmi rozsáhlé. K zásobování jednoho mlýna na palmové plody je potřeba minimálně 4 000 hektarů půdy osázené palmou olejnou. V praxi jsou však tyto plochy často mnohem větší.

Příběh palmové plantáže

První úroda oranžovo-červených plodů se objevuje asi po třech letech od vysázení palem. Trsy plodů jsou ručně sbírány a na nákladních autech převezeny do mlýna, kde se z nich extrahuje surový palmový olej. Ten se dále zpracovává a většina jeho produkce je exportována do zahraničí.

Během produktivní fáze dochází k tomu, že palmy velmi rychle odčerpávají podzemní vodu a živiny z půdy. Málo pozornosti je věnováno tomu, jak taková plantáž skončí po 30–40 letech své existence. Důvod je prostý – palmový průmysl dosáhl největšího rozvoje v průběhu posledních 10 až 20 let. Většina plantáží proto do závěrečné neproduktivní fáze ještě nedospěla. Jednou z obávaných hypotéz je možnost, že po této fázi bude půda natolik chudá na živiny a podzemní vodu, že nebude možné na ní vypěstovat další generaci produktivních palem. V takovém případě by byly vyvráceny základní předpoklady udržitelnosti palmových plantáží, které palmové společnosti velmi rády propagují. Tento proces znehodnocení půdy je nevratný, a na takovémto neúrodném území prales už nikdy nevyroste.

V oblasti Mahakamských jezer se mi podařilo navštívit plantáž, která již přestala produkovat plody. Zaměstnanci to vyřešili tak, že na polovinu plantáže nasadili mladé semenáčky palmy olejné a na druhé polovině plantáže začali palmy hnojit organickými zbytky plodových trsů. To, zda tato opatření dokážou obnovit plodnost plantáže, se ukáže až v následujících letech.

S pralesy mizí i zvířata

Deforestace a ztráta přirozených ekosystémů má velmi negativní dopad na bohatou biodiverzitu primárních deštných pralesů Indonésie a Malajsie. Mnoha vzácným asijským druhům hrozí vyhynutí. Biologové v současné době zastávají názor, že spotřeba palmového oleje představuje vůbec největší hrozbu pro nejvyšší počet zvířecích druhů. Konverze pralesa na monokulturu palmy olejné ničí všechny ekologické niky, narušuje komplexní potravní řetězce a přirozené migrační koridory zvířat a z čistých vodních toků se stávají špinavé studnice hnojiv, pesticidů a chemikálií.

Marný boj lesního člověka?

Bezpochyby nejznámějším symbolem boje proti palmovému průmyslu se stal orangutan. Název jednoho z nejinteligentnějších lidoopů pochází z malajského slovního spojení „orang hutan“, což znamená „lesní člověk“. Přirozené prostředí orangutanů se téměř dokonale překrývá s klíčovými regiony produkce palmového oleje na Borneu a Sumatře. Během období kratšího než délka trvání jedné orangutaní generace se na Kalimantanu rozloha území vhodná pro život orangutanů zmenšila o více než 50 % – ze 143 000 km² na současných 70 000 km². Na Sumatře se rozloha území pokrytého pralesem snížila od roku 1975 o 90 %! Při současném tempu deforestace hrozí, že do roku 2020 může zmizet až 98 % nížinných deštných pralesů, v nichž se orangutani běžně vyskytují.

Odhady početnosti populace orangutanů jsou velmi variabilní, ale u ohrožených orangutanů bornejských (Pongo pygmaeus) se blíží k číslu 50 000 jedinců a u kriticky ohrožených orangutanů sumaterských (Pongo abelii) se odhaduje četnost na 6 500 jedinců, přičemž celkové odhady úmrtnosti orangutanů se pohybují od 1 500 do 5 000 jedinců ročně. Ztrátou souvislého pralesa jsou orangutani čím dál víc odkázáni na malé lesní fragmenty, kde je minimum jejich přirozených potravních zdrojů. Hladovějící primáti jsou tak nuceni podnikat výpravy do sousedních nově založených palmových plantáží, kde ohryzávají mladé palmové výhonky. Správci plantáží proto začali považovat orangutany za škůdce a v některých případech vyplácejí svým zaměstnancům drobnou odměnu v hodnotě 10–20 amerických dolarů za každé zabité zvíře. Ochránci přírody hlásí hrozivé případy, kdy byli orangutani dobiti železnými tyčemi, rozsekáni mačetami, omráčeni a pohřbeni zaživa, a také politi petrolejem a zapáleni.

Navzdory velké pozornosti, která je věnována ochraně orangutanů a jejich rehabilitaci, se situace v blízké době pravděpodobně nezmění a počty orangutanů budou nadále klesat. Za tento trend může i fakt, že samice mívá jedno mládě průměrně každých osm let. To činí z orangutana nejpomaleji se rozmnožujícího savce na světě.

Všudypřítomná korupce

Negativní dopady plantáží palmy olejné se však neprojevují jen v přírodě, ale také v komunitách místních obyvatel. Potřeba neustálého rozšiřování palmových plantáží vede investory k bezohlednému potlačování tradičních forem využití zemědělské půdy, přičemž v mnoha případech si počínají v rozporu se zákonem. Fakt, že smlouvy s palmovými společnostmi často podepisují jednotliví místní úředníci, otevírá široké možnosti korupce, která je na Borneu všudypřítomná.

Nedostatek zemědělské půdy neumožňuje místním farmářům pěstovat plodiny, a proto jsou odkázáni na dovoz dražších potravin. Palmový průmysl sice přináší do země určité zisky, většina z nich však končí v kapse malého procenta úředníků. Naproti tomu původní komunity obyvatelstva ztrácejí tradiční formy obživy a někteří z nich jsou nuceni pracovat na plantážích za velmi nízké platy.

Bezpráví, hnojiva a záplavy

Sám jsem měl možnost setkat se s lidmi, jejichž životy byly přímo ovlivněny palmovým průmyslem. Spolu s Dr. Lhotou jsme se vydali do vesnice Sepaku, kde probíhá vyostřený konflikt mezi místní komunitou a palmovou společností. Místní farmáři se bouří proti společnosti, která jim na jejich pozemcích bez souhlasu vysázela plantáže palmy olejné. V současnosti však zůstávají nevyslechnuti a konflikt zůstává neřešen.

Jedním z dalších problémů pro místní lidi je fakt, že na většině plantáží se používají syntetická hnojiva, která jsou časem splavována do vodních toků a způsobují otravu a úhyn ryb. Rybáři tak přicházejí o svou obživu. V osadách blízko řek jsem se doslechl o dalším vážném problému, který s tímto bezprostředně souvisí. Lidem, kteří jsou odkázáni na koupání v řece, se v poslední době objevuje kožní vyrážka a chronické svědění kůže.

TIP: Šance pro ohrožené primáty aneb Zachrání palmový olej orangutany?

Nelze opomenout ani zvýšenou míru záplav v některých vesnicích. Náčelník osady Nehas Liah Bing, jejíž obyvatelé patří k původním obyvatelům Bornea, Dajákům, mi vysvětluje, že v minulosti byly povodně velmi ojedinělé, ale v současné době je jejich osada zaplavována až desetkrát do roka. To je způsobeno faktem, že horní toky řek byly konvertovány z pralesů na palmové plantáže a půda tím pádem ztratila schopnost zadržovat vodu.

Je to v našich rukou

Dostáváme se k důležité otázce tohoto tématu: „Můžeme vůbec nějak zasáhnout do dění, které se odehrává tisíce kilometrů daleko a nějak jej změnit?“ V současnosti se vynořuje řešení ve formě certifikace palmového oleje. V roce 2004 byla založena organizace RSPO (Roundtable on Sustainable Palm Oil), která si klade za cíl vytvořit systém certifikace pro produkci palmového oleje způsoby, které respektují společnost a životní prostředí. Dalším krokem je zvýhodnění transparentních společností, které používají certifikovaný palmový olej oproti společnostem, které certifikát nemají. To už je v rukou aktivistů a samotných spotřebitelů palmového oleje.

Obyčejný člověk se může vyhýbat výrobkům, které obsahují palmový olej, případně upřednostňoval výrobky s doloženou certifikací a šířil tuto osvětu dál. Jedním z prvních úspěchů v rámci Evropské unie bylo zavedení zákona, který přikazuje povinné označování palmového oleje ve výrobcích. To, jak bude vypadat budoucnost pralesů nejen v Indonésii a Malajsii, ale i v zemích rovníkové Afriky a Amazonie, které představují lákavé destinace pro palmové společnosti, je tedy i v našich rukou. Jako příklad lze uvést případ společnosti Nestlé z roku 2010, kdy ji Greenpeace obvinila z odebírání palmového oleje, o kterém se vědělo, že přispívá k poškozování životního prostředí. K této kauze se připojila i široká veřejnost prostřednictvím sociálních sítí a veřejných protestů, což vyústilo k tomu, že Nestlé nakonec styky s dodavatelem přerušila a zavedla přísnější kritéria pro odběr certifikovaných surovin.

Podívejte se i na film

Hlavním výstupem putování Michala Gálika po Borneu je dokumentární film s názvem „Zelená poušť“. Divák dostane možnost proniknout hlouběji do problematiky palmového oleje prostřednictvím reálných příběhů a rozhovorů s místními lidmi i odborníky.