Některé druhy stromů mají dar velmi vysokého věku a patří k nejstarším organismům na Zemi. Vždyť i některé naše duby, lípy nebo tisy „pamatují“ třeba Žižku… Opravdového přeborníka ale najdeme v Severní Americe, konkrétně v Kalifornii, Nevadě a Utahu. Je jím druh pojmenovaný přiléhavě borovice dlouhověká(Pinus longaeva), středně velký jehličnan dorůstající výšky 5 až 15 metrů s nápadně oranžovožlutou borkou.
Věk jednoho konkrétního exempláře známého jako Metuzalém byl někdy kolem roku 1957 určen na fantastických 4 849 let, tento rekord však nevydržel. V roce 2012 bylo totiž stáří jiného jedince borovice dlouhověké změřeno datací letokruhů na 5 067 let. To by znamenalo, že začal růst někdy kolem roku 3050 př. n. l. a je tedy podstatně starší než třeba pyramidy v Gíze!
Některé exempláře borovic dlouhověkých v kalifornském pohoří White Mountains jsou staré v průměru 2 000 let (na severních svazích), na jižních svazích jsou populace těchto stromů o polovinu mladší. Mrtvé exempláře zde však ještě velmi dlouho přetrvávají a mohou mít stáří i přes 7 000 let. (foto: Shutterstock)
Strom maskovaný jako les
Stromem s nejmohutnějším systémem kořenů a kmenů je asijský fíkovník banyán(Ficus benghalensis). Tento národní indický strom se díky takzvaným vzdušným kořenům, které se spouští z větví k zemi a vedle hlavního kmene vytvářejí další alternativní kmeny a kmínky dokáže rozrůstat do extrémních rozměrů. Obejít celý jeho kořenový systém tak může trvat i více než deset minut. Rekordní jedinec se špatně vyslovitelným jménem Thimmamma Marrimanu v Anantapuru na území státu Ándhrapradéš zabírá svojí korunou plochu 19 107 m². V roce 1989 byl dokonce zařazen do Guinessovy knihy rekordů jako největší strom světa. Strom má také důležitou náboženskou úlohu a vznikla o něm spousta pověstí a legend. V mnoha indických náboženských textech je právě tento strom ztělesněním nesmrtelnosti.
Obří banyány neušly pozornosti lidí ani v dávné minulosti, když například jeden z vojevůdců Alexandra Velikého Nearchos poznamenává, že pod stromem zvaným „Kabirvad“ se mohlo schovat 7 000 jeho mužů. (foto: Shutterstock)
Mrakodrap světa rostlin
Neověřených záznamů je mnoho, ale obecně se má za to, že nejvyšším přímo změřeným stromem je exemplář sekvoje vždyzelené(Sequoia sempervirens) ze severní Kalifornie. Dostal jméno Hyperion a byl objeven roku 2006. V současnosti údajně měří 115,5 až 115,9 metru a je starý asi 600 až 800 let. To je na poměry tohoto druhu podobné stáří jako věk pouhých dvaceti let u člověka. Podle odborných odhadů činí objem tohoto obřího jehličnanu asi 530 m³. Přes svůj „mladistvý věk“ již dnes zřejmě dál neroste, protože datlovití ptáci poškodili jeho vrcholek. Stále jde ale o živý strom.
Druhým nejvyšším změřeným stromem je zástupce blahovičníků(Eucalyptus regnans) pokřtěný Centurion. Tento strom z Tasmánie byl v lednu roku 2014 přesně změřen a tehdy dosahoval výšky 99,82 metru. Jde tedy o nejvyšší známý krytosemenný strom světa. (foto: Shutterstock)
Supertěžká váha
Svého rekordmana má také kategorie nejtěžších a tedy nejmohutnějších stromů. Jedná se o dobře známého zástupce druhu sekvojovec obrovský(Sequoiadendron giganteum). Byl pojmenován General Sherman a od roku 1931 je evidován jako nejmohutnější strom s jednotným kmenem na světě. Přestože není nejvyšším (83,8 metru) ani nejstarším (2 300 až 2 700 let) známým stromem, jeho rozměry i věk jsou impozantní. Objem jeho kmene činí asi 1 487 m³ (to je skoro třikrát víc než v případě aktuálně nejvyššího stromu světa) a jeho celková hmotnost by zřejmě přesáhla 1 910 tun. Maximální průměr základny stromu činí 11,1 metru a jeho obvod u země přesahuje 31 metrů!
General Sherman ovšem není největším historicky známým stromem. Sekvoje vždyzelená jménem Crannell Creek Giant byla až do svého pokácení ve 40. letech minulého století objemově údajně o 15 až 25 % větší. Ještě robustnější byl údajně zástupce stejného druhu pojmenovaný Lindsey CreekFrench Tree, který spadl roku 1905. Byl vysoký asi 119 metrů a měl vážit kolem 3 300 tun. (foto: Shutterstock)
Královská koruna
Stromem s největší známou korunou je zástupce rodu saman(Albizia saman). Strom původní v tropické Americe je typický dómovitým tvarem své koruny, která může dorůst do průměru kolem 60 metrů. Tento strom patří do čeledi bobovitých a jako jeden z prvních se velikostí některých exemplářů zabýval i slavný německý přírodovědec a cestovatel Alexandr von Humboldt. Ten osobně změřil obří exemplář ve Venezuele a dospěl k obvodu koruny 180,8 metru, jejímu průměru 59,6 metru a průměru kmene 2,8 metru při celkové výšce stromu 19 metrů. Zmíněný strom s názvem Samán de Güere stále existuje a jen dnes venezuelským národním pokladem.
Venezuelský exemplář však není rekordním ve všech velikostních parametrech. Ještě mohutnější kmen má totiž jistý exemplář samanu v Indii, kterému se přezdívá Brahmaputra Rain Tree. U něj byl ve výšce lidské hrudi naměřen průměr kmene 3,66 metru. (foto: Shutterstock)