Zásnubní rituály jarních měsíců: Zamilovaní hmyzí a ptačí poslové

Když je mírná zima, můžete už koncem února a především v březnu sledovat na hladinách rybníků nádherné rituální tance potápek roháčů (Podiceps cristatus).

Náruživí tanečníci

Tance potápek jsou kromě rybníků k vidění i na jiných větších vodních plochách, které oplývají rákosinami a bujnými břehovými porosty. V každém případě je tok těchto vodních ptáků, kteří milostnými tanci ohlašují časné jaro, skutečně vzrušující podívanou. Baletní představení zahajuje tzv. „panenská póza“, při níž potápky daleko slyšitelným křikem ohlašují světu, že toužebně hledají milostného partnera. Balet pokračuje potopením těsně pod hladinu, kdy si protějšky plavou vstříc. Vrcholem taneční produkce je póza, kterou někteří ornitologové nazývají „tanec tučňáků“ – partneři se vztyčí do výšky a přitisknou se hrudí k sobě, roztahují límcová pera, potřásají rytmicky hlavami a hlasitě tlučou křídly.

Překrásnou pasáží baletu bývá proplétání elegantních dlouhých krků. Součástí námluvních tanců je i společné potápění ke dnu rybníka pro symbolickou potravu, nebo pro materiál na budoucí hnízdo, který si partneři vzájemně obřadně ukazují. Roháči svůj baletní part často opakují i v době hnízdění, což patrně upevňuje semknutost rodičovského páru.

Vášnivá letecká akrobacie

Při putování mokřinami a podmáčenými loukami za potápkami roháči můžete narazit na zamilované čejky chocholaté (Vanellus vanellus). Bohužel těchto sympatických ptáků velikosti holuba (29–32 cm) z naší krajiny vinou necitlivých meliorací a devastací a zastavováním vhodných biotopů rapidně ubylo. Za poslední čtyři desítky let až o 90 %! V současné době u nás hnízdí 7 000–10 000 párů; čejka z mnoha oblastí úplně vymizela a její početnost silně poklesla i v tradičních hnízdištích v jižních a východních Čechách a na jižní Moravě. Přestože čejek chocholatých fatálně ubylo takřka v celé Evropě, jsou někde stále ještě lovnými ptáky – např. ve Francii, Belgii, Holandsku a Dánsku. Navíc jsou jejich vejce sbírána a jako laskomina vyvážena pro bohaté gurmány.

Tok samečků čejek je obdobně fascinující jako tance potápek: vzrušení samečkové vyletují za hlasitých výkřiků [kiuchíí vi vi] a předvádějí ze země přihlížejícím samičkám úžasné letecké manévry. V jejich akrobatickém rejstříku nechybí let střemhlav, vývrtky a lopingy, nebo prudké obraty, při kterých se čejky obracejí i na záda a přitom i svými křídly vydávají dobře slyšitelné zvuky. Přestože čejky žijí často v monogamních párech, nic to neubírá na vášnivosti jejich pravidelných předjarních a časně jarních milostných tancích.

Červenočerné srazy

Sotva sluníčko na přelomu února a března nesměle nabere sílu, na místech, kam se paprsky nejvíce opírají, objevíte hromadné srazy ruměnic pospolných (Pyrrhocoris apterus). U nás hojným plošticím se říká také ruměnice bezkřídlé a variabilita lidových názvů je ještě širší – muzikant, maruška, kněžíček… Asi centimetr dlouhá ploštice má nápadnou černočervenou kresbu. Odborníci tvrdí, že kresba ruměnic je velmi proměnlivá, a že neexistují dva zcela totožné exempláře. Nápadné kontrastní zbarvení chrání ruměnice před jejich nepřáteli – ptáky. Na dálku hlásá: „Jsem nejedlý!“ Navíc dokážou ruměnice pospolné při ohrožení vylučovat i nepříjemný pach.

TIP: Břehule říční - Míst, kde lze tyto okřídlené kopáče spatřit, kvapem ubývá

První teplejší počasí vyláká ruměnice pospolné z úkrytů ve skulinách na místa prohřátých sluncem, kde pořádají hromadné „dýchánky“, často za účasti stovek ploštic. Setkání jsou svolávána pomocí agregačních feromonů – látek, jimiž samičky lákají samečky k milostným hrátkám. Ruměnice pospolné jsou vytrvalými milovníky – jejich spojení vydrží často až plných čtyřiadvacet hodin.

Zajímavá je schopnost ruměnic vycítit příchod silných lijáků. Sám jsem je před počátkem přívalových dešťů mnohokrát viděl, jak vylézají na kmeny stromů a shlukují se v půvabné červenočerné ostrůvky.