Zákonitosti sokolího letu: Střemhlav se manévruje líp
Proč sokoli při lovu útočí střemhlavě z velkých výšek? Vždyť taková strategie klade na jejich fyzické schopnosti mimořádné nároky! Paradoxně se jim při rychlém letu, kterého takto docílí, lépe manévruje.
Robin Mills a jeho kolegové z holandské univerzity v Groningenu a z anglického Oxfordu už v předešlých výzkumech prokázali, že sokol stěhovavý (Falco peregrinus) při střemhlavém útoku na kořist manévruje stejným způsobem jako řízené střely. Tým totiž dříve analyzoval sokolí let s pomocí miniaturních videokamer a GPS zařízení. Vědci ale také chtěli zjistit, proč sokoli při lovu útočí střemhlavě z velkých výšek…
TIP: Audience u jeho vzdušné výsosti: Jarní setkání s orly mořskými
Mills a jeho kolegové vytvořili počítačový model, do nějž zadali fyzikální danosti sokolího letu a ptáků, kteří jim slouží za kořist. Do modelu byla zahrnuta aerodynamika letu, způsob mávání křídly, jejich složení při útoku, způsob, jakým sokoli kořist vnímají i reakční zpoždění během útoku. Poté výzkumníci nesčetněkrát spustili simulaci útoku a pokaždé měnili útočnou strategii imaginárního sokola.
Simulace prokázaly, že střemhlavé útoky z velkých výšek sokolům umožňují vyvinout mnohem silnější aerodynamické síly nutné k manévrování. Minimalizují tím možnost, že jim hbitá kořist unikne. Zároveň se ukázalo, že úspěch střemhlavého útoku vyžaduje mimořádně citlivé manévrování, což znovu dokumentuje, jak mimořádnými letci sokoli jsou.
