Zachránce pobřežního ekosystému: Ryba, která vydrží všechno
V mořských oblastech při pobřeží jihozápadní Afriky, odkud v důsledku nadměrného rybolovu vymizely téměř všechny sardinky, se usídlily medúzy představující z hlediska potravního řetězce slepou uličku
Medúzy, na kterých si pochutná jen málokterý predátor, začaly požírat potravu sardinek a zcela tak završily kolaps populací těchto ryb. Mezinárodní tým vědců vedený bioložkou Victorií Braithwaitovou však nyní zjistil, že sem začínají připlouvat rybky s latinským názvem Sufflogobius bibarbatus, které do svého jídelníčku nečekaně zařadily přemnožené medúzy. Vědci nevědí, zda tyto 10 až 15 cm dlouhé ryby požírají jen mrtvé medúzy ležící na dně moře, či loví i živé jedince pohybující se ve vyšších okysličených vrstvách.
Překvapivý je i jejich pobyt na mrtvých, bahnitých místech, kde se dosud dařilo jen některým druhům bakterií a hlístů.
TIP: Mořští koníčci pygmy aneb Nepatrní obyvatelé oceánu
Podle Braithwaitové je neuvěřitelné, že Sufflogobius vydrží odpočívat na bahnitém dně bez přísunu kyslíku a zůstane přitom bdělý. „Když se ho dotknete hůlkou, střelhbitě uplave,“ dodává. Tyto ryby ukázaly nečekanou schopnost obejít se bez okysličené vody po dobu 10 až 12 hodin a podle vědců by tu mohli zůstat i déle. Zdá se, že jim nevadí ani toxické prostředí zamořené mrtvým planktonem, ve kterém se nachází vysoké koncentrace jedovatého sulfanu produkovaného bakteriemi.
Ryby využívají bahna jako velmi účinného úkrytu, ve kterém si je žádný predátor netroufne vyrušit. „Tím se vysvětlila záhada, proč populace ryb Sufflogobius bibarbatus narůstá, přestože je tato ryba hlavní kořistí mnoha větších živočichů,“ vysvětluje Braithwaitová.
