Z tajícího permafrostu v Arktidě může unikat radioaktivní radon
Do roku 2050 by mohla roztát téměř polovina permafrostu v Arktidě. V souvislosti s tím se může uvolnit řada nebezpečných látek, včetně radioaktivního radonu
S postupujícím oteplováním planety postupně taje i permafrost, dlouhodobě zmrzlá půda v Arktidě. Nejde ale jen o samotné rozmrazení půdy. V permafrostu nebo pod ním se ukrývají různé látky včetně například mnoha patogenů. Po roztátí se tyto látky z permafrostu uvolňují a mohou ohrožovat obyvatele v okolí.
Paul Glower z britské Univerzity v Leedsu a jeho kolega Martin Blouin z kanadské společnosti Geostack ve své studii, kterou nedávno zveřejnil odborný časopis Earth’s Future, varují před zdravotním rizikem, které by mohl představovat radioaktivní radon.
Radon z permafrostu
Permafrost, tedy půda, která je nepřetržitě zmrzlá déle než dva roky, funguje za normálních okolností jako účinná bariéra, zadržující plyny v podzemí. Když ale permafrost roztaje, plyny včetně radonu se mohou dostávat k povrchu a hromadit se například v budovách v dané oblasti. Problém je v tom, že radon je velmi významným faktorem pro vznik nádorů.
„Radon je ve skutečnosti druhou nejčastější příčinou rozvoje rakoviny plic, hned po kouření,“ uvádí Paul Glover. „Náhlý nárůst obsahu radonu v obydlených oblastech Arktidy představuje riziko, s nímž jsme doposud nepočítali.“ Problémem je i to, že lidé v Arktidě hodně kouří a v takovém případě riziko vzniku rakoviny plic kvůli radonu dramaticky roste.
TIP: Pod zmrzlou půdou číhá časovaná bomba: Oteplování odkrývá jedovatou rtuť
„Pokud by byl permafrost stabilní, nebyl by žádný důvod ke znepokojení,“ vysvětluje Glover. „Kvůli globálnímu oteplování ale permafrost taje a zlepšení není na obzoru. Experti odhadují, že do roku 2050 by mělo v Arktidě roztát asi 42 procent permafrostu. Lidé v Arktidě doposud neměli problém s radonem a nejsou zvyklí ho řešit, proto jsou obzvláště zranitelní.“
