Webbův teleskop zachytil rozsáhlé prachové prstence dvojhvězdy

Dvojhvězda známá pod označením WR 140 je od Země vzdálená přes 5 000 světelných let. Zvláštní prstence kolem tohoto binárního systému vznikly stlačením hvězdných větrů při přiblížení hvězd, které k sobě jejich oběžné dráhy přivedou zhruba jednou za osm let. Při setkání se plyny mezi nimi stlačí a vytvoří prach. Od dvojhvězdy se rozpínají do vzdálenosti přes deset bilionů kilometrů. Podle americké vesmírné agentury NASA prachové prstence ukazují plynoucí čas podobně jako letokruhy u stromů.

Spektrometr Webbova teleskopu také poodhalil složení prachu – podle vědců jej tvoří převážně materiál vyvržený Wolf-Rayetovou hvězdou, která mohla tímto procesem přijít již o více než polovinu své původní hmoty. Wolf-Rayetovou hvězdou v tomto systému je stálice typu O, která měla na počátku svého života nejméně 25× větší hmotnost než naše Slunce. V současnosti se ale blíží ke konci svého hvězdného života a pravděpodobně se brzy zhroutí a vytvoří černou díru.

Tanec hvězdného dua

Hvězdy binárního systému WR 140 jsou několikanásobně větší než Slunce – jedna z nich má třicetinásobek hmotnosti naší hvězdy, druhá zhruba desetinásobek. Obě kosmická tělesa se k sobě přiblíží zhruba na vzdálenost mezi Zemí a Sluncem, tedy zhruba 150 milionů kilometrů. Jedinečný vzor prstenců způsobuje podlouhlá oběžná dráha menší z hvězd.

TIP: Hvězdy v páru: Jak vznikají dvojhvězdy a proč jsou tak časté?

„Pozorujeme produkci prachu v tomto systému za více než století,“ řekl astronom Ryan Lau, vedoucí autor studie publikované v odborném časopise Nature Astronomy. „Předchozí pozorování WR140 ukázalo přítomnost až tří prstenců. Je úžasné vidět jich takto 17, ukazuje to sílu teleskopu Jamese Webba,“ doplňuje pro BBC spoluautorka studie Olivia Jonesová z Astronomicko-technologického centra Spojeného království (UK ATC) v Edinburghu.