Webbův dalekohled pořídil okouzlující snímek galaxie s dramatickou minulostí

Vesmírný dalekohled Jamese Webba nedávno pořídil snímek galaxie NGC 3256 ze souhvězdí Plachet, která je součástí nadkupy galaxií Hydra-Kentaur. Jde o spirální galaxii o velikosti zhruba jako Mléčná dráha, vzdálenou od nás asi 120 milionů světelných let. 

NGC 3256 je ve skutečnosti galaktický vrak, který vznikl v monumentální srážce galaxií asi před 500 miliony let. Tehdy se srazily dvě zhruba stejně hmotné spirální galaxie. O této srážce vypovídají například rozsáhlé jasně červené a oranžové oblasti, které jsou patrné na snímku Webbova dalekohledu. Dotyčný snímek obsahuje data zařízení Near-InfraRed Camera a Mid-InfraRed Instrument, která pracují na palubě dalekohledu.

Stopy srážky galaxií

Jde o oblasti s intenzivním infračerveným zářením, jehož původcem jsou malá zrnka prachu. Vyzařují infračervení záření, protože je ozařuje divoké záření čerstvě zrozených hvězd. Již z dřívějších studií přitom víme, že srážka galaxií obvykle zavíří s mračny prachu a plynu, čímž v nich rozpoutá mohutnou tvorbu hvězd.

TIP: Webbův vesmírný dalekohled pozoroval mladší „dvojče“ Mléčné dráhy

Když je řeč o srážce galaxií, není to samozřejmě tak dramatické, jak to leckdy zní. Hvězdy do sebe navzájem nenarážejí a nepadají do supermasivních černých děr jako kulečníkové koule. Galaxie jsou vlastně velmi řídké a hvězdy se při jejich srážkách obvykle míjejí v poměrně velkých vzdálenostech. Nejnápadnějším projevem srážek je proto zmíněná tvorba nových hvězd. Odborníci doufají, že snímky jako tento přispějí k detailnímu pochopení procesu tvorby hvězd a také chování černých děr v průběhu galaktických srážek a po jejich skončení. Takové poznatky jsou základem našich představ o evoluci galaxií.