Webbův dalekohled odhalil šestici doposud neznámých potulných světů

Vesmírný dalekohled Jamese Webba se tentokrát zaměřil na fascinující hvězdnou porodnici, mladou mlhovinu NGC1333, vzdálenou asi 1 000 světelných let, která se nachází v souhvězdí Persea. 

Astrofyzik Ray Jayawardhana z americké Univerzity Johnse Hopkinse a jeho spolupracovníci využili jedinečnou citlivost Webbova dalekohledu v infračervené oblasti k pátrání po nejméně zářivých objektech této hvězdné porodnice. Cílem výzkumu bylo nalezení odpovědi na otázku, jak malá mohou být tělesa, která vznikají stejným způsobem jako klasické hvězdy, tedy zhroucením kusu mlhoviny?

Potulní obři ve hvězdné porodnici

Jayawardhanův tým objevil v rámci spektroskopického průzkumu mlhoviny NGC1333 šest objektů, které zřejmě jsou potulnými exoplanetami. Jejich hmotnost odpovídá planetám, nejsou ale gravitačně svázané s žádnou hvězdou. Jedna z těchto potulných exoplanet je dokonce obklopená prachovým diskem a představuje doposud nejlehčí objekt, u kterého jsme podobný disk našli. Výsledky zajímavého výzkumu zveřejní odborný časopis Astronomical Journal a prozatím jsou publikované na preprintovém serveru arXiv.

Ve všech případech jde o plynné obry o hmotnosti cca 5 až 10 Jupiterů. Přestože by Webbův dalekohled mohl ve zkoumané mlhovině odhalit i menší potulné objekty, žádné takové tam nenašel. Pokud neměl smůlu, mohlo by to znamenat, že tito potulní obři, odpovídající velikostí masivním exoplanetám, jsou nejmenšími objekty, které mohou vznikat stejným způsobem, jakým se rodí hvězdy – tedy zhroucením části mlhoviny.

Neznamená to, že nemohou existovat i podstatně menší potulné exoplanety. Jak se ale zdá, takoví tuláci se nejprve zrodí u nějaké hvězdy a až pak se stanou potulnými, obvykle v důsledku působení gravitačních sil. Vědce zaujala především přítomnost prachového disku u jednoho z potulných obrů. Je to solidní důkaz ve prospěch představy, že takový tulák doopravdy vznikl stejně jako hvězda.