Webbův dalekohled odhalil nejvzdálenější případ splývání galaxií

Už dlouho víme, že galaxie během historie vesmíru rostou především díky splývání s jinými galaxiemi. Z nedávného výzkumu početného mezinárodního týmu odborníků ale vyplývá, že k tomu docházelo ještě dřív, než jsme si mysleli – velmi krátce po velkém třesku. Potvrzuje to i nedávné pozorování Webbova dalekohledu.

Kit Boyett z australského výzkumného centra ASTRO 3D Melbournské univerzity a jeho spolupracovníci prozkoumali v nevídaném detailu splývající galaxie, které pozorujeme ve vesmíru starém jen 510 milionů let. Výzkum Boyettova týmu nedávno zveřejnil vědecký časopis Nature Astronomy.

Cenný úlovek Webbova dalekohledu

„Díky pozorováním Webbova dalekohledu jsme zjistili, že dotyčná galaxie, která vzniká splýváním menších galaxií, je asi desetkrát hmotnější než ostatní galaxie, pozorované v takto mladém vesmíru,“ uvádí Boyett. „Toto splývání v podobě, v jaké ho pozorujeme, navíc ještě není není u konce. Jde o nejvzdálenější případ splývání galaxií, jaký známe.“

Pozorování Kita Boyetta a jeho kolegů naznačuje, že navzdory původním představám se nejen galaxie, ale také hvězdy na počátku vesmíru vyvíjely rychleji. Jde o další ze zásadních zjištění, za která vděčíme nedávno zprovozněnému Vesmírnému dalekohledu Jamese Webba. Hubbleův dalekohled by uvedenou galaxii viděl jen jako vzdálený a nezřetelný bod.

„S Webbovým dalekohledem vidíme více objektů v raném vesmíru, než jsme čekali a tyto objekty jsou zároveň hmotnější, než jsme předpokládali,“ přiznává Boyett. „Nemusí to nutně znamenat, že je celá naše kosmologie chybná, ale naše chápání evoluce galaxií nejspíš ano, protože pozorování se do značné míry rozcházejí s našimi dosavadními modely.“