Webbův dalekohled nahlédl do nitra galaxie Sombrero

V porovnání s naší Galaxií má galaxie Sombrero třetinové rozměry a v průměru dosahuje přibližně 50 tisíc světelných let. O to víc překvapí početná populace kulových hvězdokup, jichž by mohly být až dva tisíce, tedy desetkrát víc než v našem hvězdném ostrově.

Na novém snímku pořízeném Vesmírným teleskopem Jamese Webba není vidět jeho zářící jádro, které zobrazují dřívější fotografie, pořízené ve viditelném světle. Infračervený obraz namísto toho odhaluje jeho hladký vnitřní disk. Díky ostrému rozlišení Webbova přístroje MIRI (Mid-Infrared Instrument) jsou dobře patrné také detaily vnějšího prstence galaxie, což umožňuje nahlédnout do způsobu rozložení prachu, který je základním stavebním prvkem astronomických objektů ve vesmíru. Vnější prstenec galaxie tak poprvé odhaluje ukazuje složité shluky prachu a plynu.

Podle astronomů by zachycené shluky prachu, v nichž MIRI detekuje uhlíkové molekuly zvané polycyklické aromatické uhlovodíky, mohly naznačovat přítomnost mladých oblastí s tvorbou hvězd. Na rozdíl od některých dříve studovaných galaxií pomocí Webbova dalekohledu, včetně například galaxie Messier 82, kde se rodí desetkrát více hvězd než v Mléčné dráze, nepatří galaxie Sombrero mezi významná centra tvorby hvězd. V prstencích galaxie Sombrero vzniká ve srovnání s Mléčnou dráhou jen zhruba poloviční porce nových hvězd.

V galaxii se nachází zhruba 2 000 kulových hvězdokup, tvořených souborem statisíců starých, gravitačně svázaných hvězd. Tento typ systému slouží astronomům jako pseudolaboratoř pro studium hvězd – tisíce podobně starých hvězd v jednom systému, s různými hmotnostmi a vlastnostmi vytváří dokonalý prostor pro srovnávací studie.