Vzácný motýlí klenot: Návrat jasoně červenookého

Jasoň červenooký (Parnassius apollo) byl dříve rozšířen na mnoha místech našeho území, ale z většiny lokalit vymizel již ve druhé polovině 19. století. V Čechách byly poslední údaje o jeho výskytu zaznamenány ve 20. letech 20. století v Podkrkonoší. Na Moravě nejdéle přežívaly populace na vrchu Kotouč u Štramberku (polovina 20. let 20. století) a na Znojemsku, kde byl poslední nález zaznamenán v roce 1935. Od tohoto roku byl považován za vyhynulého.

Sen statečného muže

Jan Lukášek (1923–2009), rodák z Dúbravky u Bratislavy, prožil nesmírně dramatický a bohatý život. Za války se zapojil do odboje, byl zatčen, v roce 1944 prchl z vězení, přešel frontu a vstoupil do speciálního útvaru 4. ukrajinského frontu. Po válce se stal vojákem z povolání a pracoval jako instruktor výsadkového vojska.

V roce 1971 byl z politických důvodů propuštěn (nesouhlasil s invazí spojeneckých vojsk v roce 1968). Poté se nastěhoval do Štramberka, což bylo nesmírným štěstím pro ochranu tamní přírody i pro jasoně červenookého. Jan Lukášek byl totiž mimo jiné vášnivým lepidopterologem (znalcem motýlů), který v sobě po léta hýčkal sen navrátit tyto motýly zpět na vápencové skály Štramberka.

Odsouzen k nezdaru?

V roce 1982 odstartoval Jan Lukášek ve spolupráci s Jaroslavem Ašmerou z univerzity v Ostravě projekt Apollo – repatriaci jasoňů do štramberské přírody. Nejprve bylo třeba vysadit rozchodník bílý (Sedum album), na němž se larvy štramberské populace vyvíjejí. Odborníci z domova i zahraničí byli skeptičtí a tvrdili, že bez finančně náročných insektárií je projekt odsouzen k nezdaru.

Praktik Jan Lukášek nesouhlasil – podle jeho zkušeností v přírodě nikdo nikdy nic motýlům neklimatizoval, a přesto prospívají! S přáteli založil ZO ČSOP Apollo a na štramberském vrchu Kotouči vybudovali první chovná zařízení pro jasoně, jejichž housenky byly přivezeny ze Slovenska – houseníky, s vysazenými živnými rozchodníky. Vylíhlí motýli však v klecích nemohli ani létat, ani se rozmnožovat.

Nečekaný světový triumf

Jan Lukášek se nakonec rozhodl, že houseníky otevře a motýly prostě vypustí do volné přírody. Puštěním okřídlených krasavců na svobodu dostala repatriace vzácného druhu rychlý spád. Exemplářů překrásného motýla začalo v některých biotopech u Štramberku přibývat.

Pokus o reintrodukci jasoně červenookého byla úspěšně zakončena roku 1994 a změnil se ve světový úspěch. Jan Lukášek byl oceněn cenou Josefa Velka, cenou Jana Šmardy, získal i cenu ministra pro životní prostředí a byl oceněn pamětní medailí Českého svazu ochránců přírody. Je třeba zdůraznit, že podobná repatriace motýlího druhu se ještě nikde na světě nezdařila!

Vandalové a pytláci

Repatriační program jasoně červenookého se zdařil díky radikálnímu odlesnění biotopů, včetně narušení původního krytu a vysazení živných rostlin (rozchodníků). Kvůli jasoňům je dobré zavedení pastvy koz s ponecháním nedopasků (je třeba zachovat bodláky a pcháče). V lomech, kde jasoňové žijí, není možná jakákoli nevhodná rekultivace, například vysazování dřevin a navážení zeminy.

TIP: Botanická zahrada u Štramberka a tamní Robinson z vápencového ostrova

Úspěšný návrat jasoňů červenookých do Štramberka bohužel neunikl pozornosti pytláků. Z celé Evropy se na vápencové kopce začali sjíždět bezohlední „motýlkáři“, kteří se snaží okřídleného krasavce ulovit (pytláci dokonce kradou i housenky). Na černém trhu v Česku se preparovaný jasoň červenooký prodává asi za 5 000 Kč, v zahraničí jde o sumu podstatně vyšší.