Vzácná událost: Astronomové pozorovali v gravitační čočce explozi supernovy
Astronomové díky gravitační čočce zachytili neuvěřitelně vzácný pohled na explozi hvězdy a její přerod v supernovu
Pozorovat přerod hvězdy v supernovu je pro astronomy vždy velkým svátkem, a přestože se naše odhady, kdy k takové explozi dojde zlepšují, je pozorování explozí supernov stále mimořádnou událostí. Ve vzácných případech vědcům do jisté míry může pomoci gravitační čočka, která jim umožní pohled do vzdálené minulosti.
Využil ji i tým, který vedl Wenlei Chen z Minnesotské univerzity. Podařilo se jim objevit velmi vzdálenou explozi supernovy na 12 let starém snímku Hubbleova teleskopu. Snímek zachycuje kupu galaxií Abell 370 v souhvězdí Velryby, která je od nás vzdálená přibližně 4,8 miliardy světelných let. Dotyčná supernova explodovala asi před 11,5 miliardami let a jedna z galaxií kupy Abell 370 ji silně čočkuje do tří zřetelných obrazů. Studii minnesotských vědců zveřejnil minulý týden respektovaný časopis Nature.
Tři obrazy supernovy
Výjimečnost snímku tkví v časovém posunu, způsobeného heterogenním prostředím „čočkující“ galaxie. Rozdíl mezi jednotlivými obrazy je podle astronomů zhruba osm dnů – jeden ze snímků zobrazuje supernovu přibližně 6 hodin po samotné explozi. To vědcům nabídlo velmi vzácnou příležitost prostudovat rané fáze supernovy. Na snímku se nalézá ještě čtvrtý obraz oblasti supernovy, ten ale pochází z doby 6 dní před explozí a není na nic prakticky nic patrné.
Chen a jeho spolupracovníci analyzovali zachycené obrazy supernovy a získali detailní informace o jejím průběhu v daném časovém úseku. Zjistili například, že supernova za pouhých osm dnů dramaticky vychladla z původních asi 100 tisíc kelvinů na přibližně 10 tisíc kelvinů. Vědci také mohli sledovat změny jasnosti supernovy po samotné explozi.
TIP: Gravitační čočka nabídla unikátní pozorování čtyř obrazů supernovy
Badatelé rovněž dokázali na základně údajů z „čočkovaných“ obrazů zmíněné supernovy rekonstruovat explodující hvězdu. Podle vědců šlo o červeného veleobra, jehož poloměr v okamžiku exploze odpovídal asi 533 poloměrům našeho Slunce. Pro srovnání, slavný červený veleobr Betelgeuze v Mléčné dráze, kterého pozorujeme v souhvězdí Orionu, má podle různých odhadů poloměr mezi 760 až 1 000 poloměry Slunce.
