Výzkum sondy Cassini přinesl odpověď: Prstence Saturnu jsou opravdu velmi mladé

Planeta Saturn je ve Sluneční soustavě výjimečná svými nápadnými prstenci. Prstence sice mají i další planety, žádné z nich se ale ani neblíží velkoleposti těch Saturnových. Vědci se již velmi dlouho nemohou shodnout, jak jsou Saturnovy prstence vlastně staré. V posledních letech se množí náznaky, že tyto skvostné útvary nemá Saturn od svého vzniku, ale jen velmi krátkou dobu.

Tým odborníků, který vedl astrofyzik Sascha Kempf z Coloradské univerzity v Boulderu, ve své nové studii, publikované vědeckým časopisem Science Advances, přinesl doposud nejsilnější důkaz ve prospěch teze o až překvapivém mládí prstenců Saturnu. „Dostali jsme zatím nejblíž k odpovědi na otázku, se kterou již velmi dávno přišel James Clerk Maxwell (skotský fyzik 19. století, pozn. autora),“ okomentoval závěry své studie německý astrofyzik a planetolog.

Stáří prstenců Saturnu

Badatelé jsou přesvědčeni, že Saturnovy prstence nejsou starší než 400 milionů let. Na Zemi se v té době objevovaly nejstarší cévnaté rostliny. Samotný plynný obr přitom vznikl v protoplanetárním disku zhruba ve stejnou dobu jako ostatní planety Sluneční soustavy, tedy asi před 4,5 miliardami let.

Jak k těmto závěrům Kempfův tým přišel? Vědci sledovali, jak rychle se ukládá všudypřítomný kosmický prach v oblasti prstenců. Zní to jednoduše, ale byl to velmi náročný proces. Využili data ze zařízení Cosmic Dust Analyzer meziplanetární sondy Cassini shromážděná mezi lety 2004 až 2017. Během těchto 13 let získali údaje o pouhých 163 zrnech. Nakonec to ale stačilo.

TIP: Nejen Saturn: Mars měl možná vícekrát v minulosti vlastní prstence

Následné analýzy ukázaly, že kosmický prach se hromadí v oblasti prstenců s velkou pravděpodobností jen pár set milionů let. Jinak řečeno, jde o přesvědčivý důkaz, že planetární prstence mohou být velmi mladé a zřejmě zase rychle (v astronomickém vnímání času) zaniknou. „Tušíme, jak zhruba jsou Saturnovy prstence staré. To ale neřeší všechny problémy,“ přiznává Kempf. „Především stále přesně nevíme, jak vlastně prstence tohoto plynného obra vznikly.“