Vylepšený virtuální dalekohled EHT zobrazí černé díry v doposud nepředstavitelných detailech

Vědci vylepšili dalekohled o velikosti planety. Virtuální Event Horizon Telescope má nabídnout pohled na černé díry v doposud nevídaných detailech.

04.09.2024 - Martin Reichman



Své ohromující možnosti poprvé prokázal virtuální dalekohled Event Horizon Telescope (EHT) v roce 2019, kdy vědci světu představili první snímky supermasivní černé díry z centra galaxie M87. O tři roky později pak EHT přinesl obraz Sgr A* – supermasivní černé díry sídlící v srdci Mléčné dráhy. Oba tyto snímky vznikly díky propojení několika radiových observatoří po celém světě pomocí techniky zvané interferometrie s velmi dlouhou základnou (VLBI). Výsledkem této spolupráce byl virtuální „teleskop o velikosti Země“.

Vyšší rozlišení

Když chtějí astronomové dosáhnout vyššího rozlišení, obvykle využívají větší teleskopy – nebo větší vzdálenost mezi observatořemi pracujícími jako části interferometru. Event Horizon Telescope ale v tomto směru narazil na svůj limit a další zvýšení rozlišení si žádalo jiný přístup. Vědci se při pozorování vzdálených galaxií nově zaměřili na světlo s kratší vlnovou délkou, konkrétně 0,87 mm.

„S EHT jsme viděli první snímky černých děr na vlnové délce 1,3 mm, ale jasný prstenec, který vzniká ohybem světla gravitačním působením černé díry, byl na těchto snímcích rozmazaný, protože jsme jej pozorovali na absolutní hranici ostrosti,“ vysvětluje Alexander Raymond z JPL. „Na vlnové délce 0,87 mm budou naše snímky ostřejší a detailnější, což jistě odhalí řadu nových vlastností – těch předpovězených, ale možná i těch nepředpovězených.“

Na vlnové délce 0,87 mm bude možné pořizovat astronomové snímky s rozlišením o 50 % vyšším než dříve zveřejněné snímky M87* a SgrA*. Navíc je zde potenciál k pozorování vzdálenějších, menších a slabších černých děr.

Podle vědců se tím otevírá nové okno ke studiu černých děr. V rámci technického testu byla do pozorování zapojena jen část radiových observatoří obvykle sdružených v EHT – vedle chilské ALMA to byl i 30metrový teleskop IRAM ve Španělsku, francouzská NOEMA, Grónský teleskop a Submillimeter Array na Havaji. Vědci věří, že s plnou soustavou by EHT mohl pozorovat detaily o velikosti pouhých 13 mikroarcsekund, což odpovídá pozorování víčka od láhve na povrchu Měsíce.


Další články v sekci