Vůně zrajících plodů může zpomalovat růst nádorů

Díky pandemii covid-19 si mnozí uvědomili, jak významný je čich, když o něj z velké části nebo i dokonce úplně přišli, většinou naštěstí jen dočasně. Nedávný výzkum amerického týmu odborníků, který vedl Anandasankar Ray z Kalifornské univerzity v Riverside, odhalil, že látky, které cítíme jako vůně či pachy, mohou mít překvapivě výrazný vliv na zdraví.

Badatelé experimentovali s oblíbenými laboratorními muškami octomilkami a myšmi, které vystavovali výparům diacetylu neboli butandionu, což je látka, která je například součástí charakteristické chuti a vůně másla. Diacetyl vytvářejí kvasinky jako vedlejší produkt při vaření piva a vzniká i při zrání či kvašení plodů. Následně také vystavili působení diacetylu laboratorní kultury lidských buněk. Výsledky tohoto zajímavého výzkumu nedávno publikoval odborný časopis eLife.

Vůně a geny

Ukázalo se, že jak u octomilek a myší, tak i u lidských buněk, výpary diacetylu spouštějí rozsáhlé změny exprese genů a související produkce proteinů. „Zjistili jsme, že vonná látka může přímo zasahovat aktivitu genů,“ uvádí ve zprávě profesor molekulární, buněčné a systémové biologie Ray. „Naprosto nás překvapilo, že k tomu dochází i ve tkáních, které nemají žádné „čichové“ receptory pro detekci takových látek.“

Diacetyl mimo jiné potlačoval, inhiboval působení enzymů histon deacetyláz (HDAC). Tyto enzymy „utahují“ strukturu DNA a tím zpomalují expresi genů. Jejich inhibice proto expresi genů zrychluje. Shodou okolností se inhibitory enzymů HDAC již používají v léčbě některých typů nádorů.

TIP: Inhalace mentolu pomáhá v léčbě a prevenci vzniku Alzheimerovy choroby

Ray s kolegy na to navázali a vystavili výparům diacetylu buněčné kultury s lidským neuroblastomem, nebezpečným zhoubným nádorem malých dětí. Diacetyl zastavil růst nádoru. Výzkum je sice na samotném počátku, ale je možné, že se inhalace podobných látek stane součástí léčby některých nádorů nebo třeba neurodegenerativních onemocnění.