Vojenští archeologové prozkoumali bojiště bitvy v Ardenách pomocí LiDARu
Archeologové s pomocí dronů odhalují podrobnosti jedné z nejkrvavějších bitev druhé světové války
Německo se na konci roku 1944 ocitalo v krizi a naplánovalo proto poslední velkou protiofenzívu, kterou chtěli zastavit postup spojeneckých sil na západní frontě. V zimě od 16. prosince 1944 do 25. ledna 1945 se pokusili o průlom ve výběžku nedaleko belgických Arden.
Hitler chtěl využít méně zabezpečenou část fronty, obtížný terén a špatné počasí k průlomu a tažení k Antverpám. Němcům se nejprve povedlo Spojence zaskočit, po krátké době se ale projevila početní a materiální převaha Spojenců, kteří zatlačili Němce zpět. Ztráty byly na obou stranách hrozivé – nacistické Německo v bojích ztratilo téměř 70 000 mužů, Spojenci přišli o více jak 80 000 vojáků. Obrovské byly také ztráty techniky, Američané je ale byli schopni rychle nahradit, na rozdíl o válkou vyčerpaného Německa, které se již do konce války nezmohlo na západní frontě na výraznější odpor.
Boje často probíhaly v hustě zalesněném terénu. To ztěžuje průzkum bojišť ze vzduchu a pro pozemní výzkum je oblast bojů zase příliš rozsáhlá. Stopy tehdejších střetů tím pádem často zůstávají i po 80 letech skryté pod korunami stromů. Archeologové se proto rozhodli využít k průzkumu moderní technologie.
Archeologové s drony
Archeolog Birger Stichelbaut z belgické Gentské univerzity a jeho spolupracovníci použili drony vybavené laserovou technologií LiDAR, která dokáže zobrazit ve vysokém rozlišení struktury skryté pod vegetací. Díky dronům se jim podařilo detailně zmapovat doposud málo prozkoumanou oblast tehdejších bojů.
Stichelbautův tým vystopoval stovky doposud nezaznamenaných útvarů, včetně krytů, různých typů zákopů, kráterů po explozích i palebných postavení dělostřelectva. Badatelé poté nově objevené útvary osobně prozkoumali a přiřadili je ke konkrétním událostem bitvy v Ardenách. Výsledky výzkumu v těchto dnech zveřejnil odborný časopis Antiquity.
Stichelbaut s kolegy například objevil stopy po německých jednotkách v pozicích původně vybudovaných pro americké dělostřelectvo. Německé síly tedy během bojů využívaly opuštěné americké pozice. Použité metody bude možné uplatnit i při průzkumu dalších bojišť v zalesněné krajině. „Od bitvy v Ardenách uběhlo již více než 75 let,“ uvádí pro Newsweek Stichelbaut. „Očití svědci jsou již prakticky všichni po smrti. Dnes již zbývá pouze svědectví krajiny, kterou na dlouhou dobu poznamenaly tehdejší válečné události.“
TIP: Hororový hvozd na hranicích třetí říše: Boj o Hürtgenský les
Zajímavostí bitvy je, že si získala mnoho jmen. Český název bitva v Ardenách doplňuje německé kódové označení celé operace Wacht am Rhein (Stráž na Rýně), zatímco anglosaský svět používá název Battle of Bulge (Bitva o výběžek). Občas lze narazit na pojem zimní válka, ale ten se může plést se střetem mezi Finskem a SSSR, který vešel do dějin pod stejným názvem. Spojenci ofenzívu pojmenovali po polním maršálovi Gerdu von Rundstedtovi. Ten paradoxně pro toto pojmenování zuřil – s ofenzívou rezolutně nesouhlasil a odmítal ji.
