Viselský kanál: Nová brána k Baltu nebo spíš předražené gesto?
V roce 2022 otevřelo Polsko kanál pro lodní dopravu, který propojuje Viselský záliv s Baltem. A zatímco politici trvají na tom, že jde o symbol národní nezávislosti, ekonomové si lámou hlavu, jak se celý podnik vlastně zaplatí.
Viselský záliv představuje přírodní div: Jde o rezervoár plný brakické vody, téměř dokonale oddělený od Baltského moře. Ústí do něj několik ramen řeky Visly, sídlí tam početná hejna ptáků a hladina přímo vybízí k výletu na jachtě. Poklidný svět odděluje od sousedních chladných vln jen několik set metrů široká přírodní hráz, zvaná Viselská kosa. Až donedávna se přes ni dalo do Baltského moře dostat skrz jedinou spojnici, a sice Baltijský průliv ležící na území Kaliningradské oblasti. Poláci se tak o záliv dělí s Ruskou federací, a pokud z něj chtěli vyplout na Balt, potřebovali od Rusů svolení – což vytvářelo nemalé třecí plochy.
Každá loď směřující z volného moře do polského vnitrozemského přístavu Elbląg, jenž leží nedaleko pobřeží Viselského zálivu, musela proplout okolo ruských vojenských zařízení. Rusové tudíž měli prakticky neomezenou kontrolu nad tím, kdo se dostane dovnitř a ven. Své právo „veta“ přitom využívali často a s chutí a zablokovaný průjezd patřil k běžnému rusko-polskému koloritu.
Chceme vlastní kanál
V roce 2019 tak začal vznikat kanál, který měl úzké „hrdlo láhve“ na ruské straně zálivu obejít a spojit ho s Baltem už na polském území. Projekt však od počátku vzbuzoval emoce zejména u sousedů, kteří by s novým průplavem ztratili svou dosavadní páku. Rusko dokonce obvinilo Polsko, že kanál vzniká „s nepřátelskými úmysly“, a neopomnělo dodat i dnes tradiční věty o „lokajích NATO“.
Ještě víc se ovšem chytali za hlavu ekonomové: Navržená cena 880 milionů zlotých neboli asi 5,1 miliardy korun se jevila jako podhodnocená, ale její navýšení už o 20 % znamenalo, že se vložené investice nemohou vrátit. Své řekli rovněž ekologové, podle nichž by projekt poškodil životní prostředí. Polská vláda mu přesto dala zelenou.
Po dvou letech výstavby se cena díla vyšplhala na dvě miliardy zlotých a kalkulace ukázaly, že při současné výši poplatků za průjezd se investice vrátí za 650 let. Nic z toho každopádně nezkazilo radost polským politikům, kteří Viselský kanál vidí nejen jako projekt ekonomický, ale především politický. Uštědřil totiž Ruské federaci jasný políček, což potvrzuje i datum jeho slavnostního otevření, tedy 17. září 2022: V tentýž den roku 1939 zaútočil Sovětský svaz na Polsko a rozdělil si v něm sféry vlivu s nacistickým Německem.
Příliš úzký, příliš mělký
Kanál je dlouhý 1 350 metrů a v nejširším místě měří 120 metrů. Uvedená hodnota se ovšem vztahuje pouze k ústí, zatímco středová část se zdymadly nepřesahuje šířku 25 metrů. Jedná se přitom o Achillovu patu celého projektu: Skutečně velké nákladní lodě totiž průplav nepojme. Aktuálně ho mohou využít jen plavidla s ponorem do pěti metrů, což značně limituje jeho kapacitu. V současnosti jím tudíž propluje pouze dvanáct lodí denně.
Nicméně i kdyby byl širší a hlubší, větší plavidla by stejně nemohla dál. Zboží dnes proudí do vnitrozemského přístavu Elbląg, který se zálivem spojuje stejnojmenná řeka. Jenže tamní doky jsou obdobně mělké a infrastruktura zastaralá. Podle odhadů tak Elbląg odbavuje asi jen 10 % kapacity, kterou by mohl nabídnout po případné modernizaci. Vláda městu nabídla, že přestavbu zafinancuje, ovšem pod podmínkou, že od radnice správu přístavu převezme. Městská rada však odmítla a jednání uvázla na mrtvém bodě. Miliony tun nákladu tak nadále proudí přetíženým Gdaňskem, kde se přečerpává zkapalněný plyn a překládá se tam uhlí i obilí. Loni se tak provoz v gdaňském přístavu skokově zvýšil o 36 %, což mu vysloužilo osmou příčku v Evropě.
Hrdé, ale drahé gesto
Pachuť v ústech pak ještě zesilují finanční machinace, které podobné mamutí projekty obvykle provázejí. Nejvyšší kontrolní úřad Polska loni dospěl k závěru, že téměř všichni, kdo se na výstavbě Viselského kanálu podíleli – od ministerstva až po dodavatele – promrhali množství peněz při chaotických nákupech a plánování i při nekonečném prodlužování stavebních prací. Celá čtvrtina financí byla vyžita pochybným způsobem: 381 milionů zlotých se utopilo v „nesrovnalostech“ a dalších 213 milionů se utratilo v rozporu se zákony.
Po roce a půl fungování kanálu jsou tedy jeho výsledky rozpačité. Jako hrdé politické gesto jistě uspěl, ovšem coby dopravní projekt zatím výrazně méně. „Přiškrcený“ přístup k málo významnému přístavu Elbląg nejspíš žádné zázračné zisky do polské pokladny nepřinese.
Viselská kosa
Písečné kosy se formují tam, kde se pobřeží stáčí do vnitrozemí a proud musí obíhat mys. Nánosy jsou pak unášeny pomaleji a vznikají písečné hráze zvané kosy, jež mohou nakonec úplně uzavřít lagunu. První takové duny se u Visly objevily asi před šesti tisíci let a jejich nejmladší část se datuje dva tisíce roků do minulosti. Ve středověku se ve Viselské kose utvořil v důsledku silné bouře propad a propojil lagunu s Baltským mořem. Dnes nese zmíněný průliv přívlastek Baltijský a na jeho břehu se nachází ruské město Baltijsk.
