Vikingové v Grónsku se stali obětí vzestupu hladiny moře během Malé doby ledové
Chladné období ve středověku vedlo k hromadění ledu v Grónsku a paradoxně také k vzestupu moře, které zaplavovalo pobřežní oblasti s osadami Vikingů
Odvážní vikingští mořeplavci se poprvé usadili v Grónsku kolem roku 985 našeho letopočtu, kdy tam dorazil Erik Rudý, v té době vypovězený z Islandu. Po něm a jeho lidech se v Grónsku usazovali další Vikingové a jejich osady tam prosperovaly celá staletí. Pak se ale něco stalo…
V 15. století mizí stopy norského osídlení v Grónsku z archeologického záznamu. Odborníci se doposud domnívali, že konec Vikingů v Grónsku těsně souvisí s tehdejšími změnami klimatu, a také s ekonomickými změnami, k nimž v té době docházelo. Podle nového výzkumu týmu Marisy Julie Borreggine z amerického Harvardu ale vyhnalo Vikingy z Grónska moře.
Potápějící se pevnina
V době, kdy v Grónsku zaniklo osídlení Vikingů, panovala na severní polokouli takzvaná Malá doba ledová, kdy se citelně ochladilo. Počítačové simulace ukázaly, že se během chladného období v Grónsku hromadil led, což paradoxně vedlo ke vzestupu mořské hladiny. Větší množství ledu totiž více zatížilo pevninu, která kvůli tomu poklesla.
TIP: Vikingové v Grónsku: Tajemství dávných osad z mrožích klů
V důsledku toho docházelo k rozsáhlým záplavám grónského pobřeží, včetně míst, kde tehdy sídlili Vikingové. Vědci ze svých modelů vyčetli, že zhruba mezi lety 1000 a 1400 došlo k vzestupu hladiny moře až o 5 metrů, což vedlo k zaplavení asi 140 čtverečních kilometrů pobřeží, i s osadami Vikingů. Badatelé současně zdůrazňují, že záplavy pobřeží nebyly jediným důvodem konce Vikingů v Grónsku a že roli nepochybně hrálo více faktorů – vedle změn klimatu mohlo jít o sociální nepokoje nebo o vyčerpání přírodních zdrojů.
