Victoria: Australský stát je domovem čtvrtiny protinožců
Než se hlavním městem Austrálie stala v roce 1927 Canberra, o status metropole dlouho soupeřily přístavy Melbourne a Sydney na jihovýchodním pobřeží. První jmenovaný je dnes metropolí státu Victoria, který díky tomu hraje druhou nejvýznamnější roli v australské ekonomice
Stejně jako u ostatních států Austrálie, ani v případě Victorie nechybí na vlajce tzv. Union Jack, tedy zmenšená standarta Spojeného království coby mateřské země Commonwealthu. V pravé polovině se pak na modrém pozadí nachází schematické znázornění souhvězdí Jižního kříže pod korunou sv. Eduarda. Jde o jedinou australskou vlajku, kde není zmíněný erb umístěn v kruhu. Podoba standarty Victorie se výrazněji nezměnila od roku 1870, současná verze platí od roku 1953.
Hned dva australské spolkové státy nesou jméno na počest bývalé britské královny: Kromě severovýchodního Queenslandu neboli „královniny země“ je to právě Victoria, zaujímající jihovýchod kontinentu. Přestože rozlohou odpovídá Rumunsku, jedná se o druhý nejmenší australský region po ostrovní Tasmánii.
Z hlediska demografie však podobná statistika rozhodně neplatí: Našla tam totiž domov celá čtvrtina protinožců čili téměř sedm milionů lidí. Naprostá většina přitom žije v Melbourne a přilehlých aglomeracích; ostatní pak s 90% pravděpodobností obývají některé z dalších měst, což dělá z Victorie nejvíc urbanizovaný australský region. Naopak podíl Austrálců, tedy potomků původních obyvatel, nedosahuje ani 1 %, a je tak ve srovnání s průměrem celé Austrálie rekordně nízký.
Hlavní město sportu
Na nízkou demografickou diverzitu si nicméně malý stát stěžovat nemůže: Například v Melbourne se usadila nejpočetnější řecká menšina mimo Řecko a středomořských imigrantů tam úřady evidují na 400 tisíc. Již od roku 1860 navíc ve městě prosperuje nejdéle existující čínská čtvrť mimo východní Asii. Národnostní pestrost pak korunuje fakt, že Victoria náleží mezi trojici turisticky nejvytíženějších států. A navzdory tomu, že se na jejím území rozkládá 32 národních parků, tvoří největší magnet na zahraniční návštěvníky právě zmíněná metropole.
Zásadní důvod spočívá v prestižních mezinárodních turnajích, díky nimž si Melbourne vysloužilo přívlastek „hlavní město sportu“. Platí to už od roku 1877, kdy se na tamním kriketovém hřišti uskutečnil vůbec první mezinárodní zápas v tehdy velice populární hře. Mimochodem, zmíněný stadion Melbourne Cricket Ground s kapacitou rekordních 100 024 diváků představoval až do loňského roku největší kriketové hřiště planety. Od svého založení přitom sloužil řadě účelů: Koncertovaly tam hvězdy světové hudební scény a v roce 1956 hostil i historicky první letní olympiádu na jižní polokouli.
Fandí celý národ
Sportovní nadšenci si však ve Victorii přijdou na své takřka po celý rok – koná se tam mimo jiné Velká cena formule 1 nebo tenisový grandslam Australian Open, který si pravidelně nenechá ujít na 750 tisíc fanoušků. Sport hraje v životě místních obyvatel natolik důležitou roli, že pro něj vláda dokonce stanovila dva zvláštní svátky: Národní volno připadá každý rok na pátek před finále australského fotbalového mistrovství, zatímco Melbourne Cup je vyhrazen pro fandění na stejnojmenných dostizích.
V objetí příboje
Nejjižnější bod pevninské Austrálie tvoří mys South Point, vzdálený zhruba 180 kilometrů od Melbourne. Nedaleko jeho břehů ční z vod Bassova průlivu ostrůvek Skull Rock, jedna z nejunikátnějších skalních formací celého světadílu. Uvádí se, že na něm v zaznamenané historii stanulo jen devět osob, přičemž přístup do jeskyně vykotlané v žulovém masivu komplikuje především příboj. Zatím posledním návštěvníkem ostrova se stal v roce 2015 skotský televizní reportér Neil Oliver, který se nechal na útes spustit z helikoptéry.
Stručné dějiny
Ačkoliv se stěžejní pasáž australských dějin začala psát až po příchodu Evropanů, první tamní osídlení se datuje 40 tisíc let do minulosti. Zbytek světa se o něm však dozvěděl až koncem 18. století zásluhou britského mořeplavce Jamese Cooka. Na území dnešní Victorie, konkrétně v zálivu Port Phillip, se jako první vylodil jeho krajan John Murray v roce 1802, a zahájil tak dlouhou éru britské kolonizace tzv. Jižní země.
V následujících letech rychle přibývalo nových osad po celém pobřeží. První trvalé sídlo vzniklo roku 1834 v Portlandské zátoce a jen o rok později založil farmář a podnikatel John Batman přístav Batmania, pozdější Melbourne. V letech 1788–1851 tvořil jihovýchod kontinentu součást již ustavené kolonie Nový Jižní Wales, roku 1851 se však oblast osamostatnila pod novým názvem na počest královny Victorie.
Nejbohatší metropole
V tomtéž roce tam také vypukla zlatá horečka. Podnítil ji nález zlata v oblasti Poverty Point a v dalších měsících přilákala na 20 tisíc hledačů. V roce 1858 dokonce jeden z nich objevil ve městě Ballarat dosud největší valoun na světě, tzv. Welcome Nugget, vážící necelých 70 kilogramů. Význam a atraktivita Victorie tím značně vzrostly: Roku 1880 představovalo Melbourne nejbohatší město planety a mezi léty 1901 a 1927 bylo australskou metropolí, než ho vystřídala nově vybudovaná Canberra. Melbourne si připsalo i řadu dalších primátů: V roce 1885 tam zahájila provoz první tramvajová linka v Austrálii, od roku 1880 ve městě fungoval telefon a v roce 1928 se v tamních ulicích objevily vůbec první semafory na jižním kontinentu.
Lidé
Obyvatelstvo
- počet obyvatel: 6,6 milionu
- očekávaná doba dožití: 83,8 roku
- prům. počet dětí: 1,7 na ženu
- věková struktura: 18 % obyvatelstva do 14 let, 16 % obyvatelstva nad 65 let
- městské obyvatelstvo: Melbourne má 5,1 milionu obyvatel
- náboženství: 48 % křesťanství, 32 % bez vyznání
- oficiální jazyk: není stanoven, de facto angličtina
- gramotnost: 99 %
- obyvatelstvo pod hranicí chudoby: 13 %
Politika
- státní zřízení: spolkový stát Austrálie
- guvernérka: Linda Dessauová
- volby: guvernéra jmenuje britská královna na doporučení premiéra
Ekonomika
- HDP na hlavu: 50 210 dolarů, odhad z roku 2021; ČR – 41 603 dolarů
- měna: australský dolar, s kurzem 1 : 16,80 Kč
Geografie
- rozloha: 227 444 km², asi jako Rumunsko
- charakter území: z hlediska krajinných typů nejrozmanitější australský region; JV část tvoří Australské Alpy, SZ je převážně nížinatý
- podnebí: vlhké subtropické, s horkými léty a poměrně chladnými zimami, zvláště v horách
- min. noční / max. denní teploty v Melbourne (°C): leden–březen 14/28, duben–červen 8/21, červenec–září 7/18, říjen–prosinec 11/15
- nejvyšší bod: Mount Bogong, 1 986 m n. m.