Vesmírný dalekohled Jamese Webba pořídil okouzlující testovací snímek
NASA zveřejnila snímek, který v rámci testování pořídil Vesmírný dalekohled Jamese Webba. Výsledkem je jeden z nejhlubších snímků vesmíru, jaký byl kdy pořízen.
Nově zveřejněný testovací snímek pochází z přístroje Fine Guidance Sensor (FGS), který slouží ke stabilizaci zorného pole observatoře během vědeckých pozorování. Teleskop jej pořídil během 72 expozic v průběhu 32 hodin v polovině letošního května a přes svoji strohost ukazuje ohromující možnosti teleskopu JWST. Na rozdíl od ostatních vědeckých přístrojů nepoužívá FGS barevné filtry, což mimo jiné znamená, že z jeho snímků není možné určovat stáří galaxií. I tak jde ale o dechberoucí ochutnávku – první vědecké snímky by měl JWST začít pořizovat již v příštím týdnu.
Na testovacím snímku je několik hvězd s typickými difrakčními obrazci (tento efekt je způsobený šestistrannými segmenty Webbova zrcadla) a tisíce slabých galaxií – některé z nich se nacházejí v blízkém vesmíru, většina ale sídlí ve vesmíru vzdáleném. Právě ty by se měly stát příštím cílem pozorování nového teleskopu.
Základní části teleskopu
JWST lze rozdělit na tři základní části: pomocný modul SSM (Space Support Module), optický dalekohled OTE (Optical Telescope Element) a integrovaný modul vědeckých přístrojů ISIM (Integrated Science Instrument Module).
Hlavní části Vesmírného dalekohledu Jamese Webba (foto: NASA, CC BY 4.0)
Rozkládací zrcadlo OTE – hlavní část observatoře – jsme si již stručně popsali. Pomocný modul SSM tvoří subsystémy používané i u dalších družic: systém zásobování elektrickou energií, systém orientace a stabilizace, telemetrie apod. Soustava raketových motorků zabezpečí korekce trajektorie při navádění do bodu L2 a úpravy oběžné dráhy kolem tohoto bodu. Tlak záření ze Slunce na sluneční štít bude vzhledem k jeho velikosti poměrně velký; systém orientace a stabilizace tak musí zvládnout dlouhodobě udržovat zvolenou polohu přístroje se značnou přesností, k čemuž poslouží i soustava setrvačníků.
Modul vědeckých přístrojů ISIM se skládá ze dvou částí: První tvoří modul kryogenní techniky, který se nachází na dalekohledu OTE. Zahrnuje vědecké přístroje a detektor přesného nastavení FGS (Fine Guidance Sensor), jenž umožňuje namířit teleskop na vybraný cíl a dlouhodobě jej sledovat. Druhá část je umístěna v „teplém“ modulu SSM a sestává z elektroniky a řídicích počítačů.
TIP: Vesmírný dalekohled JSWT se zacvičí na dvou pozoruhodných superzemích
JWST bude vybaven třemi detektory, jež budou „zpracovávat“ světlo zachycené velkým zrcadlem. NIRCam neboli Near Infrared Camera bude pořizovat snímky vesmírných objektů v oblasti blízkého infračerveného záření. Všechny moduly kamery mají koronografické masky, což umožní získávat spektra velmi slabých těles v blízkosti poměrně jasně zářících zdrojů – například planet promítajících se do blízkosti hvězd. Spektrometr NIRSpec (Near Infrared Spectrometer) dokáže jako první zařízení svého druhu ve vesmíru současně pořizovat spektra víc než 100 objektů, nacházejících se v zorném poli dalekohledu. Jeho vývoj a výrobu zajistila ESA. Třetí detektor, MIRI neboli Mid-Infrared Instrument, umožní pozorovat vznik galaxií i hvězd a také studovat chemické složení mezihvězdného prostředí. Rovněž tento přístroj dodala Evropská kosmická agentura.
