Vědci zjistili, jak byl doopravdy velký legendární obrovský žralok megalodon
Strašlivý predátor třetihorních moří měřil na délku asi 16 metrů. Člověk by byl velký zhruba jako jeho hřbetní ploutev
Fosilie jsou nesmírně cenným zdrojem informací o dávno ztraceném světě. Ne vždy je ale úplně snadné odvodit, jak vypadal tvor, jemuž dotyčná fosilie patří. Typickým příkladem je populární gigantický žralok megalodon (Carcharocles megalodon nebo také např. Otodus megalodon). Žraloci jsou paryby, a tudíž nemají v těle kosti, které by mohly dobře fosilizovat. Z megalodona známe hodně fosilií z celého světa, ale jsou to vždy jen zuby, obratle a koprolity, tedy zkamenělý trus. Proto je mimo jiné velice obtížné určit, jak byl megalodon vlastně velký.
Catalina Pimiento z britské Swansea University a její kolegové ve své nové studii sestavili důmyslné matematické modely, s nimiž pak odvozovali jednotlivé rozměry megalodona během různých fází jeho života. Do modelů zahrnuli celkem pět současných druhů žraloků, které sdílejí některé charakteristiky s megalodonem.
TIP: Dávný předek dnešních keporkaků a plejtváků byl velkým a zuřivým predátorem
Tým Pimientové nakonec dospěl ke věrohodnému odhadu velikosti megalodona. Podle nich měl dospělý megalodon délku zhruba 16 metrů. Jeho hřbetní ploutev byla velká jako celý člověk. Hlava megalodona měřila téměř 5 metrů a svými děsivými čelistmi mohl vyvinout stisk o síle přes 10 tun. Dnešní velký predátor žralok bílý je sotva poloviční a svými čelistmi vyvine sílu „pouhých“ dvou tun.
Megalodoni žili ve třetihorních oceánech po celé Zemi, asi před 23 až 3,6 miliony let. Byli to vrcholoví predátoři, kteří nejspíš lovili velkou kořist, jako byly tehdejší velryby, ploutvonožci nebo velké želvy. K jejich vyhynutí v pliocénu zřejmě přispěl stále silnější vliv ledových dob a možná i konkurence kytovců, kteří lovili podobnou kořist.
