Ve znamení planet: Prosincová noční obloha nabídne planetární show

Na sklonku letošního roku budou mít žně zejména pozorovatelé planet. Ve druhé polovině prosince se totiž naskytne příležitost zahlédnout všech sedm oběžnic během jediné noci.

01.12.2024 - Jan Píšala



Venuši coby první a také nejnápadnější ze všech planet spatříme po celý prosinec jako zářivou večernici nad jihozápadem – v několika prvních prosincových dnech ve Střelci a posléze v Kozorohovi. Do konce roku 2024 vystoupá její jasnost na −4,3 mag, přičemž zapadat bude až čtyři hodiny po Slunci, a na večerním nebi ji tudíž skutečně nepřehlédneme. Nejhezčí pohled nabídne 4. a 5. prosince, kdy kolem ní projde úzký srpek dorůstajícího Měsíce. Ten bude v následujících dnech směřovat k Saturnu v souhvězdí Vodnáře a setká se s ním 8. prosince.

Jedinečný Jupiter

Vynikajících pozorovacích podmínek se dočkáme v případě Jupitera, a to hned z několika důvodů. Jelikož se 7. prosince ocitne v opozici se Sluncem, bude viditelný po celou noc. Navíc v její první polovině vystoupá víc než 60° nad jižní obzor. Vymaní se tak z neklidných přízemních vrstev vzduchu a titěrné detaily v jeho bouřlivé atmosféře méně poznamená tzv. seeing. S větším dalekohledem se tedy můžete těšit na parádní podívanou.

Pomocí přístroje zkuste rovněž zapátrat po Uranu na pomezí Býka a Raka či po Neptunu v Rybách. Po většinu noci bude na nebi zářit i Mars v Rakovi, vycházející už ve večerních hodinách. Rudá planeta bude do konce roku zjasňovat a zvolna také poroste průměr jejího kotoučku. Blíží se totiž její opozice se Sluncem, k níž dojde 16. ledna 2025.

Planetární přehlídku pak uzavře Merkur, na který přijde řada ve druhé polovině prosince: Tehdy se nejmenší oběžnice začne objevovat na světlém ranním nebi nad jihovýchodem. Nejpříznivější pozorovací podmínky potom nastanou společně s její největší západní elongací, do níž dospěje 25. prosince a na obloze ji bude od Slunce dělit úhlová vzdálenost 22°. V uvedeném období vyšplhá jasnost Merkuru na −0,3 mag a hodinu před východem Slunce ho zahlédneme asi 6° nad jihovýchodním horizontem. Ve zbytku prosince se ovšem výhled na planetu rychle zhorší a s nástupem nového kalendářního roku přestane být pozorovatelná.

Východy a západy Slunce

DatumVýchodZápad
1. prosince7 h 27 min15 h 46 min
15. prosince7 h 41 min15 h 44 min
31. prosince7 h 42 min15 h 53 min

V první polovině měsíce se Slunce nachází ve znamení Střelce, 21. prosince v 10:20 SEČ vstupuje Slunce do znamení Kozoroha; nastává zimní slunovrat, začíná astronomická zima

Fáze, východy a západy Měsíce

FázeDatumVýchodZápad
Nov1. prosince6 h 33 min16 h 02 min
První čtvrt8. prosince13 h 40 min23 h 11 min
Úplněk15. prosince15h 25 min6 h 25 min
Poslední čtvrt22. prosince23 h 49 min13 h 06 min
Nov30. prosince8 h 44 min16 h 04 min

Planety na noční obloze

  • Merkur – viditelný ve druhé polovině prosince ráno, nízko nad jihovýchodem
  • Venuše – viditelná večer vysoko nad jihozápadem
  • Mars –  viditelný téměř celou noc kromě večera
  • Jupiter – viditelný po celou noc
  • Saturn – viditelný večer vysoko nad jihozápadem
  • Uran – viditelný téměř celou noc kromě rána
  • Neptun – viditelný v první polovině noci

Zajímavé úkazy v prosinci 2024

  • 4. a 5. prosince – setkání úzkého měsíčního srpku a Venuše na večerní obloze nad jihozápadem: 4. 12. asi 5°, 5. 12. asi 8,5°
  • 7. prosince – Jupiter v opozici se Sluncem
  • 8. prosince – setkání dorůstajícího Měsíce a Saturnu v první polovině noci; nejblíž (3,5°) si budou krátce po setmění
  • 13. prosince – v noci nastává maximum meteorického roje Geminid
  • 13. a 14. prosince – seskupení Měsíce, Jupitera, Plejád i Aldebaranu z Býka na nočním nebi; 13. 12. Měsíc v blízkosti Plejád, 14. 12. asi 5° od Jupitera
  • 16. až 18. prosince – seskupení Měsíce, Marsu a Polluxe z Blíženců na noční obloze; 17. 12. Měsíc mezi Polluxem a Marsem, tělesa se shromáždí na ploše o průměru asi 12°
  • 19. a 20. prosince – Měsíc poblíž Regula ze Lva na nočním nebi
  • 25. prosince – setkání úzkého měsíčního srpku a Spicy z Panny na ranní obloze
  • 25. prosince – Merkur v největší západní elongaci, asi 22° od Slunce

Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.


Další články v sekci