V poušti na severu Kuvajtu objevili archeologové 7 500 let starou hliněnou hadí hlavu
Archeologové objevili v severním Kuvajtu prastarou hadí hlavu, vyrobenou lidmi obeidské kultury. Podobné reptiliánské sošky vědci již dříve objevili i v jiných koutech Blízkého východu. Co přesně tyto hliněné artefakty představují, je ale zatím velkou záhadou.
Zhruba mezi lety 6500 až 3800 před naším letopočtem prosperovala v oblasti Mezopotámie obeidská kultura, jejíž vliv zasahoval i do oblasti Perského zálivu. Kolem roku 5500 před naším letopočtem vzniklo na březích Kuvajtského zálivu na lokalitě Bahra 1 jedno z nejstarších osídlení. Od roku 2009 na tomto místě probíhají archeologické vykopávky společného týmu kuvajtských a polských odborníků KPAM (Kuwaiti-Polish Archaeological Mission), které již přinesly řadu velmi cenných nálezů a zajímavých objevů.
Hadí lidé
Archeologové na zmíněné lokalitě nedávno objevili hliněnou „hadí hlavu,“ která je pro obeidskou kulturu typická, na této konkrétní lokalitě ale představuje velmi unikátní nález, který potvrzuje dávné spojení mezi tímto místem a centrem obeidské kultury v Mezopotámii.
Nalezená hliněná „hadí hlava“ je fragmentem „ophidianské figurky“, jak archeologové označují podivné a poněkud děsivě vyhlížející sošky výrazně štíhlých ženských postav, které mívají obvykle plazí nebo ptačí hlavy a úzké oči připomínající oči plazů. Těla těchto figurek bývají často zdobena tečkami, které připomínají šupiny. Zatím není jasné, koho nebo co ty to „reptiliánské“ sošky vlastně představují. Většina podobných ophidianských figurek byla doposud objevena v domácím prostředí, případně s dalšími artefakty v hrobech obeidské kultury.
Obeidská kultura položila základy budoucím civilizacím v oblasti Mezopotámie, včetně navazující Sumerské říše, jež dala světu první známá plánovaná města. V oblasti dnešního Iráku a Kuvajtu budovali lidé této kultury rozsáhlé obchodní sítě, zavlažovací systémy a věnovali se hlavně zemědělství.
