V Marylandu zemřel příjemce druhého geneticky upraveného prasečího srdce

Soudobá medicína zápasí s nedostatkem orgánů pro transplantace. Lidská játra, ledviny, plíce nebo srdce se porouchávají podstatně častěji, než se objevují možné náhradní orgány od dárců. Mnozí pacienti se kvůli tomu nedočkají vhodného zákroku a umírají. Někdy se také zapletou s organizovaným zločinem a podstoupí méně kvalitní operaci, která mnohem více ohrožuje jejich život a snižuje vyhlídky na uzdravení.

Jedním z možných řešení jsou xenotransplantace, při nichž jsou pacientům transplantovány orgány jiných živočišných druhů, po nezbytných genetických úpravách, které zajistí benevolenci imunitního systému příjemce. Donedávna to byla science-fiction, dnes už existují případy, kdy lidští pacienti dostali orgány cizího původu. Týká se to také transplantací srdce, kterých je rovněž chronický nedostatek.

Srdce cizího původu

Veterán amerického námořnictva z Marylandu Lawrence Faucette letos v září podstoupil pozoruhodnou operaci. Muž umíral na selhávání srdce a vzhledem k okolnostem nebyl vhodným příjemcem tradičního transplantátu srdce. Lékaři Centra medicíny Marylandské univerzity mu ale nabídli šanci v podobě velmi experimentální xenotransplantace.

Faucette nabídku přijal, hlavně kvůli svým blízkým, a stal se tak druhým člověkem na světě, který dostal geneticky upravené srdce prasete. Jak Faucette uvedl pro média: „Budu bojovat zuby nehty o každý nádech, abych s nimi mohl zůstat déle se svou rodinou, ale vnímám to realisticky. Stále jde o výzkum a musím být připraven přijmout jakýkoli výsledek, kterým to skončí.“

Podle vyjádření lékařů se Faucette uzdravoval a udělal od transplantace velký pokrok. Účastnil se rekonvalescence, trávil čas se svou rodinou a hrál karty s manželkou. V druhé polovině října se u něj ale začaly objevovat známky toho, že jeho imunitní systém transplantované srdce navzdory genetickým úpravám odmítá. To bývá nejzávažnější a bohužel ne úplně vzácná komplikace i při transplantaci lidského srdce. Navzdory značnému úsilí lékařů Faucette 30. října, tedy po necelých 6 týdnech od transplantace zemřel.

TIP: Pavián přežil půl roku se srdcem geneticky vylepšeného prasete

Lékaři Centra medicíny Marylandské univerzity mají na svém kontě i předešlou xenotransplantaci srdce lidskému pacientovi, kterou provedli jako první na světě. Dotyčným pacientem byl David Bennett, který ve věku 57 let rovněž umíral na poškození srdce a neměl naději na transplantaci od lidského dárce. Přežil dva měsíce a pak mu z nejasných důvodů srdce selhalo. Následná pitva ukázala jako možného viníka virus, který byl objeven ve tkáni prasečího srdce. Pro lékaře šlo o signál, že kontroly na přítomnost virů v prasečích orgánech musejí být mnohem důkladnější.