V kostech neandertálců se našly stopy nejstarších známých virů lidské linie

Na počátku velmi zajímavého objevu byla provokativní a spíše okrajová hypotéza spekulující o příčinách vyhynutí neandertálců. Badatelé brazilské Federální univerzity v Sao Paulu, které vedl Marcelo Briones, se rozhodli ověřit, zda konec neandertálců neměl co do činění viry. Badatelé za tím účelem prostudovali DNA získanou ze dvou souborů fosilních pozůstatků neandertálců, pocházejících z Čagyrské jeskyně na Altaji. Pátrali v nich po genetické informaci tří typů virů – po adenovirech, herpesvirech a papillomavirech. Závěry doposud nerecenzované studie, zveřejněné v preprintovém bio-archivu bioRxiv potvrzují, že při hledání uspěli ve všech třech případech.

Infekce neandertálců

Pokud se výsledky brazilského týmu podaří potvrdit, půjde o objev vůbec nejstarších virů nalezených ve fosilních pozůstatcích lidské linie. Do této chvíle pocházely nejstarší viry tohoto typu z fosilie člověka našeho druhu, tedy Homo sapiens, jejíž stáří je 31 600 let.

V podobných případech představuje značné riziko možná kontaminace. Jde totiž o viry, které jsou u dnešních lidí zcela běžné a velmi hojně se nacházejí v prostředí, kde se lidé pohybují. Marcelo Briones je ale přesvědčený, že se skutečně jedná o původní neandertálské infekce. Naznačuje to podle něj analýza srovnávající neandertálské a dnešní sekvence virů.

Teorie o vymírání druhů v důsledku virových nebo i jiných infekcí bývají většinou odborníků považovány za přehnané. Připouštějí to ostatně i sami autoři uvedené studie. Podle paleogenetiků nezpůsobily konec neandertálců výhradně viry, domnívají se ale, že jejich výzkum naznačuje, že viry mohly být jedním z faktorů, který ke konci našich příbuzných mohl přispět.