Uloupené poklady: Švédská loupež uměleckých děl v Praze
Před 370 lety vyplenila švédská vojska Pražský hrad a odvezla stovky cenných uměleckých předmětů. Proč se vzácné poklady dodnes nacházejí ve stockholmských muzeích?
Blížil se konec třicetileté války a jednání o vestfálském míru byla v plném proudu. Přesto v létě roku 1648 pronikla hradčanským opevněním švédská vojska: Pod vedením Hanse Christoffa Königsmarcka obsadila Malou Stranu i Pražský hrad, načež došlo se souhlasem švédské královny Kristýny I. k rabování.
Panovnice nařídila, aby se Königsmarck osobně „postaral“ především o nejcennější kusy sbírky císaře Rudolfa II., který byl vyhlášeným milovníkem umění. Do Stockholmu tak záhy putovala kolekce děl takových mistrů, jako byl Leonardo da Vinci, Rafael, Rubens, Brueghel, Dürer či Hieronymus Bosch. Na 500 obrazů, 70 bronzových soch, 370 vědeckých přístrojů, 400 indických kuriozit, stovky drahých kamenů a korálů, stejně jako cenné svazky z císařské knihovny navždy opustily hranice českých zemí a nikdy už se nevrátily. Cenným literárním úlovkem byla slavná Ďáblova bible, či přesněji Codex gigas, největší rukopisná kniha světa. 24 hodin po skončení rabování byl podepsán vestfálský mír o ukončení třicetileté války.
Obrazy z pražských rudolfinských sbírek dnes mohou návštěvníci obdivovat ve stockholmských muzeích. Volání po jejich návratu je však velmi ošemetné – sami bychom totiž nejspíš museli vracet vzácné poklady ukradené českými dobyvateli.
Ďáblova bible
Originál vznikl ve 13. století v klášteře V Podlažicích u Chrudimi, kde ho podle barvité pověsti napsal za jedinou noc hříšný mnich s vydatnou pomocí ďábla, který se pak zhmotnil do nejznámější ilustrace této knihy. Codex gigas, neboli „Ďáblova bible“, obsahuje opis celé Bible, Kosmovy kroniky, kalendárium, seznam podlažického bratrstva, různé traktáty, nekrolog se jmény 1635 zemřelých, spisy o aritmetice, zaklínadla a dokonce i vyobrazení nebeského Jeruzaléma. Nebeský Jeruzalém je tu zobrazen vedle již zmiňované ilustrace ďábla a jedná se o město uspořádané do jedenácti pater řádu, míru a naděje.
Bouřlivá léta husitské revoluce, kdy byl domovský klášter Codexu Gigas totálně zničen, přežila tato obří kniha v bezpečí broumovského kláštera. Z Broumova ho do svých sbírek získal až císař Rudolf II. a z Pražského hradu ho nakonec jako válečnou kořist odvezli za třicetileté války Švédové, kteří jej vlastní dodnes. Originál je dnes součástí sbírky švédské Národní knihovny.
