U cizích sluncí: Exotické planetární systémy za hranicemi Sluneční soustavy
Po průlomovém objevu první oběžnice u neutronové hvězdy v roce 1992 se další nálezy jen hrnuly. Dnes známe přes 5 800 exoplanet a astronomům se daří objevovat i celé jejich soustavy.
HD 10180: Devět oběžnic
Zatím nejvíc planet se podařilo identifikovat u žlutého trpaslíka HD 10180, který se nachází ve vzdálenosti 127 ly (světelných let) v souhvězdí Hydry. V roce 2010 ohlásili astronomové objev prvních pěti oběžnic kroužících kolem zmíněné hvězdy, přičemž se jejich hmotnosti pohybují v rozmezí 13–25násobku Země. Novější pozorování uskutečněná na Evropské jižní observatoři ESO pak vedla k objevu dalších čtyř planet, z nichž největší odpovídá hmotností Saturnu a mateřskou stálici oběhne jednou za 6,3 roku. Tamní systém tudíž zahrnuje víc členek než Sluneční soustava. (ilustrace: ESO/L. Calçada, CC BY 4.0)
Kepler-90: Superzemě i plynní obři
Systém Kepler-90 odhalila pozorování stejnojmenné družice, přičemž obsahuje stejný počet planet jako naše soustava. Zmíněná hvězda se nachází v souhvězdí Draka asi 2 545 ly od Země a podobně jako Slunce patří ke spektrálnímu typu G, je však o něco větší i teplejší. Šest vnitřních planet zřejmě náleží mezi kamenné superzemě, zatímco vnější pár se nejspíš podobá plynným obrům. U sedmé oběžnice analýzy naznačují nezvykle nízkou hustotu. Na základě výpočtů se pak vědci domnívají, že by se tělesa mohla nacházet na dlouhodobě stabilních dráhách. (ilustrace: NASA/Wendy Stenzel, CC BY 4.0)
Kepler-80: Nejmenší soustava
Planetární systém Kepler-80, původně pojmenovaný KOI-500, zahrnuje šest planet doslova namačkaných v okolí hvězdy, a to v oblasti menší než dvanáctina vzdálenosti mezi Zemí a Sluncem! Mateřskou stálici obíhají s periodou pouze 1–14,6 dne a svým průměrem 1,3–2,6krát překonávají naši planetu. Soustavu od nás dělí 1 100 ly a její poloha se promítá do souhvězdí Lyry. Centrální hvězda se podle odhadů zrodila před miliardou roků a hmotností odpovídá Slunci. (ilustrace: Yale University/ S. Helfenbein, CC BY 4.0)
TRAPPIST-1: V obyvatelné zóně
Kolem hvězdy TRAPPIST-1 obíhá sedm známých exoplanet, které se velikostí podobají Zemi, přičemž je od mateřské stálice dělí 1,7–9,3 milionu kilometrů. Jedná se o relativně studeného červeného trpaslíka spektrální třídy M, tedy nejrozšířenější typ hvězd ve vesmíru, vzdáleného od nás 39 světelných roků. Trojice TRAPPIST-1e, 1f a 1g krouží pravděpodobně v obyvatelné zóně, což v případě kamenných oběžnic znamená možnost výskytu kapalné vody na povrchu. Na exoplanetě TRAPPIST-1e by zřejmě mohly existovat vhodné podmínky pro život. (ilustrace: NASA, R. Hurt, T. Pyle, CC BY-SA 4.0)
Kepler-11: Velmi blízko hvězdy
Kepler-11, nesoucí též komplikované označení 2MASS J19482762+4154328, představuje hvězdu podobnou Slunci, ovšem nepatrně větší a teplejší. Poloha stálice se promítá do souhvězdí Labutě, její stáří odborníci určili na 3,2 miliardy roků a dělí ji od nás 2 150 ly. Družice Kepler u ní objevila šest tranzitujících planet, pojmenovaných Kepler-11b až 11g, jejichž hmotnosti se pohybují v rozmezí 2,43–25násobku Země. Ve Sluneční soustavě by přitom většina z nich obíhala uvnitř dráhy Merkuru. (ilustrace: Wikimedia Commons, NASA, CC BY 4.0)
Kepler-444: S rekordním stářím
Na základě dat z kosmického teleskopu Kepler odhalil mezinárodní tým astronomů planetární systém 2,5krát starší než ten náš: Hvězda Kepler-444 podobná Slunci, ovšem o 25 % menší, vznikla před 11,2 miliardy let. Stáří Sluneční soustavy přitom dosahuje 4,6 miliardy roků a v případě vesmíru jde o 13,8 miliardy let. Nově objevený systém zahrnuje pět planet terestrického typu, které jsou menší než Země, a leží od nás ve vzdálenosti 117 ly. Každopádně se jedná o nejstarší známou planetární soustavu. (ilustrace: NASA/JPL-Caltech, CC BY 4.0)
