Tvorové (ne)dávné minulosti: Zebra v hnědém kabátu
V roce 1778 byl do klasifikace zařazen nový jihoafrický druh – zebra kvaga, která se od zebry stepní na první pohled lišila zbarvením těla. Hlavu a krk měla hnědobíle pruhované, trup hnědý a nohy bílé
Během následujících let byly popsány další zebry a klasifikátoři si mnohdy nevěděli rady, zda jde o další druh, poddruh či jen barevnou variantu. Dlouho předtím, než se tento zmatek podařilo rozplést, zebra kvaga (Equus quagga quagga) zmizela z povrchu zemského.
Zčistajasna nenávratně pryč
Kvaga byla vyhlazena evropskými lovci jako výborný zdroj masa a kůže, a také místními farmáři, kteří ji vybíjeli, aby pro svůj dobytek měli dostatek pastvy. Údaje o posledním zastřeleném volně žijícím exempláři máme z konce sedmdesátých let 19. století, poslední jedinec žijící v zajetí uhynul 12. srpna roku 1883 v zoo Natura Artis Magistra v Amsterdamu. Vláda vydala zákon na ochranu tohoto druhu zebry až na konci 80. let, kdy z volně žijících stád nezbylo nic.
Kvaga byla nenávratně pryč dřív, než si vůbec kdo stačil uvědomit stav jejího ohrožení. Dnes najdeme ve světě pouze několik fotografií z londýnské zoo, pár kůží a 23 vycpaných exemplářů.
Projekt Quagga
Díky zachovaným kůžím bylo možné v roce 1984 získat kompletní DNA zebry kvaga, která se tak stala prvním vyhynulým druhem, jehož DNA byla podrobena testům. Ty ukázaly, že se nejedná o samostatný druh, ale o poddruh zebry stepní. Tento fakt povzbudil preparátora Reinholda Raua k pokusu o opětovné vyšlechtění kvagy, již by bylo možno navrátit zpět do africké přírody.
TIP: Černá s bílými, nebo bílá s černými: Jakou barvu má zebra?
Vytvořil Quagga Project a shromáždil zebry vyznačující se vyšším procentem hnědé srsti a jedince s pruhy mizejícími směrem od krku dál. Jeho cílem bylo postupně vyšlechtit zebru, která by vypadala stejně jako kvaga. Projekt stále pokračuje a zdá se být nadějný. Skutečnou kvagu do divočiny sice už nikdo nevrátí, jejího vyšlechtěného dvojníka však možná ano.
