Triton: Jeden z nejpodivnějších měsíců ve Sluneční soustavě
Největší Neptunův měsíc Triton je jedním z nejpodivnějších objektů naší Sluneční soustavy. V mnoha ohledech se vymyká všemu, co o měsících víme
Když 25. srpna 1989 doručila sonda Voyager 2 první data a snímky Neptunova největšího měsíce Tritona, čekalo vědce nejedno překvapení. Triton se vůči své mateřské planetě pohybuje po retrográdní dráze. Znamená to, že se pohybuje proti směru otáčení planety a je tak jediným velkým měsícem ve Sluneční soustavě s takovou oběžnou drahou.
Srážka s Neptunem?
Podivný pohyb měsíce podporuje teorie, že Triton nemohl vzniknout společně s rodnou planetou, ale že se jedná o zachycené těleso, které bylo nejspíš původně planetkou na samostatné heliocentrické dráze. Zřejmě i v důsledku toho není jeho oběžná dráha stabilní, ale jedná se spíše o utahující se spirálu, po níž se satelit přibližně za 3,6 miliardy let přiblíží k planetě natolik, že jej roztrhají slapové síly. Existují i teorie, že se Triton s Neptunem střetl, a to co dnes vidíme, je vlastně jen zachycené torzo původní trpasličí planety.
Povrch Tritonu je velmi hladký a působí až kovovým dojmem. S velkou pravděpodobností za to může kryovulkanická aktivita, která podle všeho trvá dodnes. S kryovulkanickou činností souvisí i poměrně vysoká pravděpodobnost, že by se pod jeho slupkou mohla nacházet voda v kapalné formě. Podobně jako je tomu například na Jupiterově měsíci Europě.
38 °C nad absolutní nulou
Aby toho nebylo málo, data sesbíraná během průletu sondy Voyager ukázala, že průměrná teplota na Tritonu je nižší než na Plutu. Teplota na povrchu měsíce je -235 °C (tedy pouhých 38° nad absolutní nulou), zatímco na Plutu „jen“ -229 °C. Triton je tak spolu se Sednou považován za jeden z nejchladnějších velkých objektů v celé Sluneční soustavě.