Titáni bez kostí: Obří stonožky, pavouci, krakatice a megavážky

Kdo vládne hlubinám?

• krakatice obrovská | rekordní oko

Zdaleka největší bezobratlí živočichové se vyskytují hluboko v oceánech. Patří mezi ně například zéva obrovská, která s průměrem až metr představuje největšího mlže na Zemi; houba pohárová, která se s velikostí 1,5 metru řadí k rekordním houbovcům; nebo talířovka obrovská, dominující svými rozměry mezi medúzami. Skutečnými giganty se ovšem stali někteří hlavonožci. Nejen uvedené skupině, ale v mnoha ohledech i všem bezobratlým, kteří kdy na Zemi žili, pak vévodí krakatice obrovská: Jen její plášť dorůstá až 2,25 metru a celé tělo včetně chapadel měří možná i více než 18 metrů.

Jako lidská hlava

Krakatice však zůstávají v mnoha ohledech záhadou a o jejich životě víme jen málo – většinou pouze to, co odhalilo studium uhynulých jedinců vyvržených na břeh. První fotografii živého exempláře se dokonce povedlo pořídit až v roce 2004 a videa jsou ještě o dva roky mladší. Uvedení živočichové patrně žijí více než 1 000 m pod hladinou, ale možná pronikají i hlouběji. Předpokládá se, že jde o samotářské predátory, živící se rybami a jinými hlavonožci. Charakteristická jsou pro ně dvě dlouhá ramena s přísavkami, jejichž pomocí chytají kořist. Stopy po zmíněných končetinách se přitom občas objevují na tělech vorvaňů, kteří představují jediné lovce krakatic.

Za pozornost stojí také oči popsaných bezobratlých. Tzv. komorové oko má podobnou stavbu jako bulvy u lidí a ostatních obratlovců, nicméně u hlavonožců se vyvinulo nezávisle, a v některých ohledech je dokonce dokonalejší – zejména absencí slepé skvrny. Oko krakatice obrovské drží v živočišné říši rekord a velikostí se dá srovnat s hlavou člověka. (foto: Shutterstock)

Pochoutka plná jedu

• sklípkan největší | rekordní hmotnost

Pavouci tvoří mimořádně pestrou skupinu a věda mezi nimi rozlišuje přes 40 tisíc druhů. Hmotnostní rekord pak náleží sklípkanovi největšímu, s délkou těla až 13 cm, rozpětím nohou okolo 30 cm a hmotností 175 gramů. Ačkoliv uvedení giganti obvykle loví hmyz a jiné bezobratlé, troufnou si i na žáby, plazy, ptáky, a dokonce savce: Do těla kořisti vstříknou neurotoxin a trávicí enzymy, aby mohli následně vysát její vnitřnosti. Ve své jihoamerické domovině však sami platí za delikatesu a lidé si je s oblibou opékají zabalené do listů banánovníku. (foto: Shutterstock)

Noční můra z temnot oceánů

• velekrab japonský | rekordní členovec

Kolem japonských břehů žije v hloubkách až 600 metrů největší pozemský členovec, velekrab japonský. Na první pohled zaujme velmi dlouhými končetinami, jejichž rozpětí může přesahovat 3,5 metru. Jeho tělo dorůstá maximálně 40 cm a celkově může vážit i 20 kg. Ačkoliv jeho klepeta působí děsivě, pro člověka zmíněný všežravec konzumující rostlinnou i živočišnou stravu neznamená nebezpečí. (foto: Shutterstock)

Nekonečná řada končetin

• stonoha obrovská | rekordní počet nohou

V Jižní Americe a na několika karibských ostrovech se lze setkat s hrůzu nahánějící stonohou obrovskou, která dorůstá až 30 cm a mívá i 23 párů kráčivých končetin. Přes den se skrývá pod shnilým dřevem či v opadaném listí a aktivní bývá převážně v noci, kdy pomocí kusadel vylučujících jed loví různé bezobratlé – od pavouků po plže. Na jídelníčku má ovšem i menší obratlovce, například žáby či hlodavce, a bolestivě může kousnout také člověka. (foto: Shutterstock)

Pod vodou metr za metrem

• pásmovka velká | rekordní délka

Pokud jde o délku těla, patří absolutní prvenství pásmovce velké – a to nejen mezi bezobratlými, ale dokonce i ve srovnání s obratlovci. Zatímco na šířku měří tento zástupce prvoústých pásnic maximálně pár centimetrů, dlouhý bývá i přes 10 metrů, a údajně byl nalezen jedinec s tělem přesahujícím dokonce 55 metrů. Pásmovky žijí v evropských mořích, loví menší vodní tvory a v obraně před predátory vylučují prudce jedovatý sliz. (foto: Profimedia)

Prvohorní megavážky

I když někteří zástupci dnešního hmyzu dorůstají úctyhodných rozměrů – jako třeba brouk titán obrovský měřící 17 cm a vážící 65 gramů – není to nic ve srovnání s giganty, kteří se na Zemi objevili koncem prvohor. Díky vyšší koncentraci kyslíku ve vzduchu, dosahující 35 % oproti dnešním 21 %, se zhruba před 300 miliony let proháněly nad karbonskými močály obří příbuzní současných vážek, s tělem dlouhým až 40 cm a s rozpětím křídel bezmála 75 cm.

Padesát kilo nohou

V době, kdy ještě neexistovali pterosauři, natož ptáci, patřily zmíněné pravážky rodu Meganeura k vrcholným predátorům a jejich kořistí se stával hlavně hmyz. Často jej chytaly za letu pomocí masivních kusadel s ostrými zuby a díky končetinám opatřeným silnými trny, občas si však pochutnaly i na menším obojživelníkovi. Po Zemi se ovšem proháněli také jiní bezobratlí obři – například zástupci rodu Arthropleura podobní mnohonožkám, dorůstající délky přes 2 metry a hmotnosti snad až 50 kg. (foto: Wikimedia Commons, Didier Descouens, CC BY-SA 4.0)