Temné stránky církve: Co skrývají vatikánské archivy?
V srdci Říma se ukrývá místo, jehož prozkoumání by mohlo přinést odpovědi na palčivé otázky a vyplnit bílá místa na mapě dějin katolické církve: vatikánské archivy. Odborná veřejnost k nim však oficiálně získala přístup teprve v posledních letech a některá oddělení zůstávají dál zapečetěná
Řada papežů se do historie zapsala coby kontroverzní osobnosti. V moderní historii však nejvíc vyčnívá Pius XII., který na Svatém stolci seděl během druhé světové války. Dodnes není zcela jasné, jaký byl jeho vztah s fašistickým vůdcem Benitem Mussolinim, a mnozí mu vyčítají, že nezasáhl v otázce židovských perzekucí a v tichosti toleroval holokaust. Kromě toho zůstává nejisté, zda zavíral oči před tzv. krysími stezkami, které skrz kláštery v Rakousku a na severu Itálie umožnily uniknout do Jižní Ameriky stovkám, a možná i tisícům nacistických válečných zločinců – včetně takových jmen jako Adolf Eichmann, Josef Mengele nebo Klaus Barbie.
Co všechno se ve Vatikánu v popsaném temném období dělo, by mohlo objasnit otevření archivů, jež v roce 2019 schválil papež František. Jeho heslo „historie se nebojíme“ je odvážné a teprve čas ukáže, jak obstojí ve střetu s realitou.
Papežové proti Židům
Badatelé se tak konečně dostali k materiálům, jež slibují vrhnout na dosud nevyřešenou záležitost jasné světlo. Mezi ty, kdo se ponořili hluboko do intenzivního výzkumu, patří i 74letý historik a novinář David Kertzer z americké Brown University. Na vatikánské dějiny se specializuje dlouhodobě a plně využil první praskliny, které se v neprostupné zdi vatikánských archivů objevily: V roce 2002 totiž nechal jejich malou část zpřístupnit Jan Pavel II.
Již v uvedeném roce tak Kertzer vydal knihu Papežové proti Židům, v níž vykresluje roli církve při vzestupu moderního antisemitismu. V biografii nazvané Papež a Mussolini z roku 2014, jež vyšla i česky a za kterou získal prestižní Pulitzerovu cenu, pak historik zkoumá, jakým způsobem Pius XI. po první světové válce přispěl k nástupu fašismu a zavedení rasových zákonů v roce 1938.
Židovské otazníky
Nejnověji Kertzer teprve letos publikoval knihu Papež ve válce, v níž přináší poněkud kontroverzní odhalení: Pius XII. podle něj záměrně mlčel o genocidě páchané nacistickým režimem. Rozhodnutí otevřeně nevystupovat vůči zločinům proti lidskosti údajně vycházelo z jeho dřívějších závazků k Mussolinimu, který mu měl pomoct do funkce. Navíc se prý papež obával, že by veřejné odsouzení Adolfa Hitlera ohrozilo miliony německých katolíků.
Americký badatel tvrdí, že v důsledku vágních reakcí církve skončila spousta italských Židů v koncentračních táborech zcela zbytečně, a jeho závěry tak logicky vyvolaly řadu reakcí. Například německý historik Michael Hesemann oponuje, že pokud by se Vatikán proti židovským perzekucím hlasitě vyjádřil, obětí by bylo násobně víc.
Poslední tajemství dějin
Pius XII. ovšem našel zastánce i mezi samotnými židovskými organizacemi: Ty mimo jiné poukazují, že Vatikán za války poskytl tisícovkám Židů dočasný azyl v římských klášterech, jakož i v papežově letním sídle, přičemž někteří byli dokonce formálně pokřtěni. Již krátce po skončení válečného konfliktu se ve prospěch církve vyjádřily rovněž takové osobnosti jako Albert Einstein, vrchní římský rabín Israel Zolli či izraelská ministerská předsedkyně Golda Meirová.
TIP: Padouch, nebo světec: Skutečně spolupracoval papež Pius XII. s nacisty?
Rozporuplná pověst Svatého otce podle některých pramení až z poválečného období, kdy si ho vzala na paškál sovětská propaganda. Pius XII. totiž proslul rovněž coby zarytý odpůrce komunismu, a představitelé východního bloku se jej proto snažili zdiskreditovat. Diskuse, kterou kniha Papež ve válce vyvolala, nicméně dobře dokládá kontroverzi, jež vatikánské archivy stále provází. V souvislosti s nedávným zpřístupněním dokumentů z druhé světové války se v médiích dokonce hovoří o odhalení posledního tajemství moderních dějin. Faktem však zůstává, že dosud utajované materiály ukrývají mnohem víc záhad čekajících na rozluštění.
