Tanky KV: Nemilé překvapení pro Němce

Tank KV (Kliment Vorošilov) vznikl ještě před začátkem sovětsko-německého konfliktu roku 1941 a za německého útoku už probíhala produkce sériových vozidel. Tank spočíval na podvozku, zahrnujícím na každém boku šest samostatně zavěšených celoocelových pojezdových kol, hnací a napínací kolo a tři kladky.

Trup byl svařen z válcovaných pancéřových plechů a měl šikmou čelní stěnu. Věž byla rovněž svařovaná a ze silné čelní desky viditelně vystupoval rozměrný štít kanónu. Ten měl ráži 76,2 mm a postupně konstruktéři použili několik typů, u kterých se výkony zvyšovaly. Ve chvíli německého útoku se mělo ve stavu Rudé armády nacházet celkem 639 kusů KV všech verzí.

Nepřekonatelné kolosy

Do roku 1943 pak vzniklo přibližně 1 800 exemplářů zdokonalených a lehčích KV-1s s odlévanou věží. Tyto obrněnce představovaly pro německou armádu po vpádu do SSSR velmi nepříjemné překvapení, protože stávající střední tanky Panzer III a Panzer IV si s nimi nedokázaly ve většině situací poradit. Obrněné mamuty mohly zastavit většinou jenom protiletadlové 88mm kanóny. KV-1s se poprvé objevily za krvavé bitvy o Stalingrad a potom se účastnily prakticky všech operací až do konce války.

Nedílnou součást sovětských obrněných sil od třicátých let tvořily speciální plamenometné tanky, mezi nimi i stroj KV-8. Jeho základem se stal KV-1, u něhož kanón nahradili menším dělem ráže 45 mm. Základní výzbrojí se stal automatický plamenomet ATO-41 a zásoba hořlaviny činila 960 litrů nacházejících se v pěti nádržích. Celkem bylo postaveno 127 exemplářů KV-8 zařazovaných k samostatným praporům plamenometných tanků. KV-8 se dostaly poprvé do boje na volchovské frontě v druhé polovině roku 1942.

Pod označením KV ještě vznikly pokusné prototypy KV-3, KV-6 a KV-7, ty však skončily v ojedinělých exemplářích. Sériový tank KV-85 pak už představuje spíše samostatnou konstrukci.

Podivná konstrukce

V pořadí druhý zástupce široké rodiny těžkých tanků nazvaný KV-2 představoval zcela samorostlou konstrukci, vzniklou za specifických okolností. Zkušenosti z prvních bojů s Finy (1939–1940) vedly k požadavku na vývoj nového typu tanku, vyzbrojeného houfnicí velké ráže,jejíž těžké granáty by dokázaly prorazit i odolné stěny betonových bunkrů. Tak vznikl KV-2, stroj s novou mimořádně velkou věží, který nesl tedy houfnici ráže 152 mm.

Výroba sice běžela pomalu, ale k útvarům postupně přicházely neustále další stroje. Do konce roku 1940 k jednotkám odešlo 102 vozidel a do začátku německého útoku přibližně 200. Produkce probíhala ještě po německém útoku, přičemž celkově vzniklo 340 exemplářů KV-2.

TIP: Skromné začátky plamenometných tanků

Stroje určené primárně k ničení betonových pevnůstek, byly nasazeny v bojích úplně jiného druhu. Jejich mohutné dělo dokázalo likvidovat jakýkoliv německý obrněnec, neboť těžký protibetonový granát probíjel na vzdálenost 1 500 metrů ocelovou desku silnou 70 mm. Proto se často používaly k zastavování nepřátelských tankových úderů.